Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Informační servis, Politika

Informační servis

5 zpráv, které byste neměli minout

David Rath půjde na sedm let do vězení

Martin Jireš, Jindřich Řehák a David Rath (zleva) - tři z obžalovaných v korupční kauze bývalého středočeského hejtmana • Autor: Marek Pokorný
Martin Jireš, Jindřich Řehák a David Rath (zleva) - tři z obžalovaných v korupční kauze bývalého středočeského hejtmana • Autor: Marek Pokorný

Odvolací soud ve středu definitivně rozhodl, že bývalý hejtman David Rath je vinen. Pravomocné rozhodnutí soudu padlo po sedmi letech od jeho zadržení. Za zmanipulování zakázek ve Středočeském kraji půjde do vězení na sedm let, odvolací senát snížil jeho trest z původních osmi a půl roku. Zároveň pražský vrchní soud Rathovi zakázal po dobu sedmi let působit v samosprávě a uložil mu peněžitý trest deset milionů korun. Na manipulaci výběrových řízení se podílela i bývalá ředitelka kladenské nemocnice Kateřina Kottová a její manžel Petr Kott, kteří podle nového rozhodnutí soudu stráví ve vězení šest let.

Rozhodnutí soudu se týká tzv. první větve Rathovy korupční kauzy. Spolu s Rathem se na ní podílelo dalších deset lidí. V kauze šlo o přijímání úplatků a manipulaci se zakázkami na rekonstrukci zámku Buštěhrad na Kladensku, budovy gymnázia v Hostivici a nákupy vybavení do kladenského domova pro seniory a středočeských nemocnic. Manželé Kottovi společně Rathem brali úplatky za zajištění vítězství ve veřejných tendrech. Celkem takto získali třicet osm milionů korun. Policie zadržela Ratha s krabicí, v níž bylo sedm milionů korun, v květnu 2012. Klíčovým důkazem v kauze byla výpověď podnikatelky Ivany Salačové: přiznala se ke korupci a popsala, jak systém ovlivňování zakázek fungoval. Soud ji uložil tříletou podmínku. Druhou větví Rathova případu se zabývá krajský soud v Praze. Jde o další podezření z manipulace zakázek. Kromě Kottových a Ratha jsou obžalováni i manažeři Metrostavu. Hlavní líčení potrvá do konce října.

Extremista Stephan E. se přiznal k vraždě německého politika

Pohřeb zavražděného politika německé vládní CDU Waltera Lübckeho • Autor: ČTK
Pohřeb zavražděného politika německé vládní CDU Waltera Lübckeho • Autor: ČTK

Pravicový extremista Stephan E. se přiznal k vraždě politika Křesťanskodemokratické unie (CDU) Waltera Lübckeho, informovala německá média. Podle informací rozhlasových a televizních stanic NDR a WDR a listu Süddeutsche Zeitung měl být motivem k vraždě politikův vstřícný přístup vůči migrantům. Lübcke zastával funkci předsedy vládního obvodu Kassel ve spolkové zemi Hesensko. V nelibost extremistů a anonymů vešel díky podpoře a organizaci ubytování uprchlíků. Byl zastřelen začátkem června v obci Wolfhagen u svého domu. Vyšetřovatele na stopu Stephana E. přivedla nalezená DNA.

Stephan E. byl úřadům známý kvůli působení na pravicové extrémistické scéně. Byl několikrát trestán, v minulosti byl mimo jiné souzen za pokus o útok trubkovou bombou na uprchlickou ubytovnu. Jeho jméno se podle  médií objevuje ve spisech z vyšetřování vražd imigrantů, které měli spáchat lidé z neonacistické teroristické skupiny Národněsocialistické podzemí (NSU). Členové NSU mezi lety 2000 a 2007 zavraždili devět mužů pocházejících z Řecka a Turecka a německou policistku. Nejde o první útok na politika kvůli jeho otevřenému přístupu k migrantům. V roce 2015 se útočník pokusil zavraždit současnou primátorku Kolína nad Rýnem Henriette Reker.

Aktivisté Greenpeace protestovali proti prodeji Počerad na valné hromadě ČEZ

Aktivistka Greenpeace se snaží dostat na valnou hromadu ČEZ v převleku za uhlí • Autor: Jiří Nádoba
Aktivistka Greenpeace se snaží dostat na valnou hromadu ČEZ v převleku za uhlí • Autor: Jiří Nádoba

Středeční valnou hromadu energetické společnosti ČEZ přerušili aktivisté ekologické organizace Greenpeace. Do sálu pražského kongresového centra Cubex se před jednou hodinou dostalo šest protestujících a dalších dvacet jich zůstalo v přísálí. Členové Greenpeace protestovali proti možnému prodeji uhelné elektrárny Počerady. Budovu poté opustili na výzvu  přivolané policie. Organizace Greenpeace se na sebe snažila upozornit už na začátku valné hromady. Jedna z aktivistek přišla v převleku za uhlí. Organizátoři ji ale podle ČTK nepustili dovnitř.

Šestice aktivistů, která pronikla do sálu, zastoupila prostor před řečnickým pultíkem s transparenty. Předseda valné hromady Petr Kasík poté jednání přerušil. Podle aktivistů chce ČEZ prodat elektrárnu Severní energetické a prodloužit tak dobu jejího fungování o několik let. Elektrárna Počerady v loňském roce do atmosféry vypustila přes 5,5 milionů tun oxidu uhličitého, a platí tak za největšího znečišťovatele v České republice. Bod o možném prodeji elektrárny nicméně na programu valné hromady nebyl zařazen - i k nelibosti některých menšinových akcionářů . „Pokoušíme se o to už potřetí za sebou a nic se neděje. Považujeme to za šikanování," řekl  ČTK menšinový akcionář Michal Šnobr.

Poslanci se chystají na hlasování o nedůvěře

Ilustrační foto • Autor: Milan Jaroš
Ilustrační foto • Autor: Milan Jaroš

Poslanci se během středy chystali na hlasování o vyslovení nedůvěry vládě ANO a ČSSD, které vyvolali opoziční zákonodárci z řad ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Opoziční strany vyvolaly hlasování o nedůvěře po zveřejnění předběžné auditní zprávy Evropské komise, podle které je Andrej Babiš coby premiér a bývalý majitel skupiny Agrofert ve střetu zájmů. Babiš naopak označuje snahu o svržení jeho vlády za pokus o destabilizaci země.

Jednání o nedůvěře se zřejmě protáhne do noci, poslanci se totiž již dopoledne v hlasování dohodli, že budou moci jednat do půlnoci. Zprávy z jednotlivých stran během dne však napovídaly tomu, že vláda hlasování o nedůvěře nejspíš přežije - ČSSD se na mimořádné poradě dohodla, že vládu podpoří, poslanci KSČM se pak zdrží hlasování.

Írán urychlí obohacování uranu

Ajatolláh Alí Chameneí. • Autor: REUTERS
Ajatolláh Alí Chameneí. • Autor: REUTERS

Írán urychlí obohacování uranu už ve čtvrtek, kdy vyprší lhůta daná evropským státům, které tomu mohly zabránit. Ve středu to podle agentury Reuters řekl mluvčí íránské organizace pro atomovou energii Behrúz Kamálvandí. Spojené státy loni odstoupily od mezinárodní jaderné dohody s Íránem a zavedly proti islámské republice sankce. Írán letos oznámil, že postupně začne části dohody vypovídat, pokud se ostatním signatářům nepodaří americké sankce alespoň částečně obejít.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve středu  prohlásil, že Moskva se pokusí přimět Spojené státy a Írán, aby zahájily civilizovaný dialog. Americký prezident Donald Trump následně v rozhovoru s televizí Fox prohlásil, že se chce vyvarovat ozbrojeného střetu s Teheránem, ale případná válka by byla rychlá. „Nemluvím o invazi. Jen říkám, že pokud by se něco stalo, nevleklo by se to moc dlouho,“ dodal  prezident a na adresu íránského vedení poznamenal, že není moc bystré.

Plasty tvoří krustu na mořském pobřeží

Vědci objevili nový typ znečištění životního prostředí plasty - takzvanou plastovou krustu. Podle webu ČT24 na pobřeží portugalského souostroví Madeira výzkumníci zaznamenali modré a šedivé skvrny tvořící zatvrdlý povlak na pobřežních kamenech. Jev poprvé zpozoroval ekolog Ignacio Gestoso se svým týmem před třemi lety. V té době ale fenoménu nevěnovali pozornost. O rok později bylo skvrn na mořském kamení více. Jev bylo ale možné zkoumat jen na určité části pobřeží za odlivu.

Letos ale tým vědců přinesl překvapivá zjištění. Krusta už na určitých místech pokryla deset procent povrchu a zvětšuje se. Analýza ukázala, že skvrny tvoří polyethylen, tedy plast. Podle Gestosa se krusta vytvořila narážením kusů plastů do pobřeží. Plast tak pronikl do trhlinek v kamenech a usadil se zde. Tím zabírá místo přirozeným mikroorganismům, které kameny pokrývají. Vědci také zpozorovali, že mořští měkkýši plážovky vejcorodé se živí řasami, které se na plastikové krustě zachytí. Kousky plastů by se tak mohly dostat do těl zvířat.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].