Informační servis

Policie spustila ve čtvrtek rozsáhlý zásah napříč celým Českem, který se týká dvou oddělených případů. V jednom vyšetřovatelé podle serveru Novinky.cz podezřívají šéfa firmy Kapsch Karla Feixe a ředitele antimonopolního úřadu Petra Rafaje z korupce v souvislosti se snahou ovlivnit tendr na výběr elektronického mýtného. Dopoledne zasahovali policisté v pražském sídle firmy Kapsch, která má na starosti především výběr mýtného pro kamiony. Pak byli policisté i v domě ředitele Feixe. Podle mluvčího Kapsche Davida Šimoníka ale zatím nebyl nikdo obviněn ani zadržen.

Další zásahy probíhaly v Prostějově v domě poslance a prvního místopředsedy hnutí ANO Jaroslava Faltýnka a v Brně v budovách antimonopolního úřadu a na radnici Brno-střed. Policisté zadrželi podle serveru iDnes tamního radního za ANO Jiřího Švachulu. Ten ještě loni pracoval pro ÚOHS, který řešil zakázku na mýto a má podle informací HN blízko k Jaroslavu Faltýnkovi.  Ten ale není podle svého advokáta obviněn a policisté po něm chtěli pouze informace.  Podle serveru Novinky.cz se Faltýnkovo jméno objevilo v rámci prověřování okolností zakázky na výběr mýtného, když o něm někdo z podezřelých hovořil zřejmě v odposleších. Další zásah probíhal v Prostějově zhruba 200 metrů od Faltýnkova domu v sídle marketingové společnosti TK Plus; v té má podíl vlivný sportovní manažer Miroslav Černošek.

Jak informoval Seznam Zprávy, současný předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) po večírku ve sněmovní restauraci vyskočil na předsednický pult a zahrál na něm na kytaru. Nemyslí si však, že by svým chováním snížil důstojnost svou či dolní komory.  Jiného názoru jsou opoziční poslanci. Například podle Miroslavy Němcové (ODS) je jedinou možnou reakcí Vondráčkova rezignace. Navrhne, aby o jeho chování mimořádně jednala v pátek i sněmovna. „Bylo to v době, kdy se dělala rekonstrukce sálu, kdy tam byly vytrhané koberce. Tak jsme se domluvili, že bychom tam krátce zahráli. Já myslím, že to tomu sálu jen prospělo, že v Lucerně si zahraje kdekdo a tady zase si tolik lidí možnost zahrát nemá,“ řekl Vondráček webu Seznam Zprávy, který fotografie  získal.

Dál už se Vondráček nechce k věci vyjadřovat a novináře odkazuje na svůj facebookový status, podle kterého se cítí být nad věcí. Akce, na níž zahrál společně s poslancem Miloslavem Janulíkem (ANO), proběhla už v říjnu 2017. Bylo to po volebním vítězství hnutí ANO a poté, co bylo oznámeno, že právě Vondráček bude šéfem dolní komory. Vondráček uvedl, že by něco podobného udělal i dnes. „Já dokonce budu rád, když zopakujeme ještě nějaké hudební vystoupení,“ řekl. Politici z opozičních řad se nad chováním Vondráčka pohoršují a nejen od Němcové padly výzvy k rezignaci.

Centrální banka se rozhodla stanovit pravidla pro případ, kdy chce člověk doplatit hypotéku předčasně mimo období takzvané fixace - tedy v průběhu doby, po niž má pevně stanovenou úrokovou sazbu. Bankovní rada ve čtvrtek zveřejnila dokument, ze kterého jasně vyplývá, že banky klientovi můžou naúčtovat pouze takové poplatky, které s předčasným doplacením úvěru přímo souvisí a jejichž výše je zároveň odůvodněná. Mezi takzvané účelně vynaložené náklady patří například poštovné, kopírování dokumentů nebo poplatky za různé administrativní úkony. Půjde třeba jen o stokoruny, nikoliv tisíce až desetitisíce jako nyní. Změnit by se tak měla praxe, kdy si banky často účtují například ušlý zisk, například části úroků, o které předčasným doplacením úvěru podle nich přicházejí, a kdy klienti také ani předem jasně neví, kolik v takové situaci zaplatí.

Podle názoru ČNB je to v rozporu s principy ochrany spotřebitele. Sjednotit by se tak měl doposud nejednotný postup bank vůči klientům při předčasném splacení. Nepřehlednou situaci do předčasného splacení hypotéky vnesl nový zákon o spotřebitelském úvěru v roce 2016. Předčasné splacení se využívá i při refinancování, tedy změně banky v průběhu splácení úvěru. Češi nyní na hypotékách dluží přes 900 miliard korun, podle údajů ministerstva pro místní rozvoj dohromady mají více než 650 tisíc hypotečních úvěrů. Novinkou se banky musí začít řídit okamžitě, jinak se vystavují hrozbě, že jejich postup bude podle výkladu ČNB v rozporu se zmíněným zákonem.

Premiér Andrej Babiš sice ve čtvrtek večer středoevropského času prožívá jeden z vrcholů své politické kariéry, když se v Bílém domě sešel s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jiná schůzka se mu naopak den před tím nezdařila. Zprávy o americké Babišově cestě okořenila informace, že se s předsedou vlády odmítl sejít český basketbalista Tomáš Satoranský, který hraje za klub NBA Washington Wizards. Zápas Washingtonu s Dallasem Babiš navštívil s manželkou Monikou. A pozornost vyvolala také informace o dárku, který s sebou premiér přinesl do Oválné pracovny: jde o pistoli vyrobenou ke sto letům Československa v uherskobrodské zbrojovce. Je jasné, že premiér chce podpořit zbrojní export, v zemi debatující o násilí způsobeném snadno dostupnými střelnými zbraněmi ovšem dar dostává jiné konotace.

Na druhou stranu byl Babiš ve středu prvním vrcholným českým politikem, který navštívil centrálu CIA v Langley ve Virginii, kde se setkal s ředitelkou agentury Ginou Haspelovou. Z americké strany prý šlo o vyjádření důvěry českým tajným službám a důležitou roli navíc sehrála kauza Huawei. Česko souhlasí s USA, že technologie čínské firmy mohou představovat bezpečnostní riziko, a případ Huawei a obecně kybernetická bezpečnost byly i na programu jednání v Bílém domě. Za americkou stranu byli kromě Trumpa přítomni viceprezident Mike Pence, ministr zahraničí Mike Pompeo, poradce pro národní bezpečnost John Bolton a ministr energetiky Rick Perry.

Čínská telekomunikační společnost Huawei zažalovala vládu Spojených států, která loni zakázala federálním agenturám používat její výrobky, a omezila tak přístup firmy na americký trh. K podobnému postupu vůči čínské firmě se snaží Washington přesvědčit i své spojence. Firma Huawei oznámila, že podala u federálního soudu v Texasu žalobu, podle které je část zákona protiústavní. „Kongres opakovaně nedokázal předložit žádný důkaz, který by podložil jeho omezení výrobků firmy Huawei. Jsme nuceni učinit tento právní krok jako poslední možné řešení,“ uvedl šéf komunikační firmy Kuo Pching.

„Tento zákaz je nejen nezákonný, ale brání také firmě Huawei v rovné soutěži, a v konečném důsledku tak poškozuje americké spotřebitele. Těšíme se na rozhodnutí soudu a věříme, že bude ku prospěchu Huaweie i amerického lidu,“ dodal. Na tiskové konferenci v Šen-čenu rovněž Spojené státy obvinil, že při kybernetickém útoku na jeho servery získali firemní e-maily. Oznámení o žalobě přišlo v době, kdy kanadská vláda souhlasila se zahájením extradičního řízení s finanční ředitelkou čínské firmy Huawei Technologies Meng Wan-čou. její vydání žádají Spojené státy, které tvrdí, že finanční šéfka vydávala společnosti Huawei a Skycom za dvě oddělené firmy, ačkoli Washington je považuje za jednu. Díky tomu pro společnost zajistila přístup k íránskému trhu v rozporu s americkými sankcemi.

Sonda Mars Express odhalila první geologický důkaz o tom, že na Marsu existoval systém propojených jezer. Pět z nich by dokonce mohlo obsahovat minerály zásadní pro existenci života, informuje server CT24. Rudá planeta vypadá v současnosti jako mrtvý vyschlý svět. Jeho povrch ale naznačuje, že v minulosti na něm existovalo značné množství vody. Důkazy jsou geologické: jde o struktury na povrchu, které nemohly vzniknout jinak než působením tekoucí vody – například různé kanály a údolí. A vloni sonda Mars Express dokonce našla na Marsu tekutou vodu pod jižním pólem planety.

Nová práce se ale soustředí na vodu, která se kdysi ukrývala pod povrchem planety – její existenci předpovídaly některé modely. „Mladý Mars byl světem s vodou, ale jak se klima planety měnilo, voda ustupovala pod povrch, kde se formovala v podobě jezírek podzemní vody,“ popsal podobu planety hlavní autor Francesco Salese z Utrechtské univerzity. „Stopovali jsme pro tuto studii vodu pod povrchem, její množství i roli, jakou hrála. Našli jsme první geologické důkazy o celoplanetárním systému podzemních vod na Marsu,“ dodal.

Jeho tým vycházel z výzkumu snímků 24 hlubokých kráterů, které se nacházejí na severní polokouli. Jejich dna se nachází asi čtyři kilometry pod úrovní „moře“. Na dnech těchto kráterů našli vědci znaky, které mohla vytvořit jen voda, nebo vznikly za její přítomnosti. Úroveň vody odpovídá odhadovaným rozměrům předpokládaného marťanského oceánu, který měl existovat před přibližně 3–4 miliardami let. „Myslíme si, že tento oceán mohl být propojený se systémem podzemních jezer, který byl rozšířený po celé planetě,“ uvedl spoluautor studie Gian Gabriele Ori.

Příběh marsovské vody je podle astrofyziků velmi složitý, ale současně zásadně důležitý pro poznání, jestli na Marsu mohl či nemohl existovat v minulosti život, dodává CT24.