Informační servis

Zaměstnanci by měli mít znovu nárok na nemocenskou i v prvních třech dnech pracovní neschopnosti. Vyplývá to z novely zákoníku práce, kterou podali poslanci ČSSD a pro kterou ve středu po dlouhé diskusi hlasovalo 128 ze 189 přítomných zákonodárců. Kromě sociálních demokratů ji podpořilo hnutí ANO, Piráti, KSČM a část lidovců. Novela nyní putuje do Senátu, platit má od příštího července. Podle autorů novely byla tzv. karenční doba nespravedlivá vůči těm, kdo byli skutečně nemocní. Odpůrci argumentují, že jde o nezodpovědné utrácení státních peněz a o přítěž pro zaměstnavatele.

Pro ČSSD bylo zrušení karenční doby podmínkou vzniku menšinové vlády s ANO a hnutí Andreje Babiše svým poslancům nařídilo, že zákon musí podpořit. Opatření zavedla Topolánkova vláda v roce 2008 v rámci úsporných rozpočtových balíčků, pochvalovaly si ho také firmy kvůli pozitivnímu dopadu na krátkodobou nemocnost. V rámci úspor před deseti lety se změnilo také to, že od čtvrtého do čtrnáctého dne nemoci hradí nemocenskou zaměstnavatel a stát platí dávky až od patnáctého dne. Nově schválený návrh počítá s tím, že firmy budou platit i první tři dny. Za to stát ubere 0,2 procentního bodu z odvodů na pojistné, rozpočet tím přijde o 3,5 miliardy korun ročně.

Státy Evropské unie se dohodly na zákazu plastových výrobků na jedno použití. Shodu po středečním jednání oznámilo Rakousko, které EU předsedá, a v tiskové zprávě také Rada EU. Zákaz už tento měsíc podpořil Evropský parlament. Podle rakouské ministryně životního prostředí Elisabeth Köstinger prošel kompromisní návrh v radě dvoutřetinovou většinou, pro bylo podle ČTK také Česko. Členské státy se v radě shodly, že Evropská komise připraví přesný seznam, jakých výrobků se bude zákaz týkat. Mělo by jít o plastového nádobí, příbory, brčka, tyčinky do uší nebo tyčky k balonkům. Tyto předměty by se od roku 2021 neměly vůbec dostat na trh, podle komise existují cenově přijatelné alternativy v ekologičtějším provedení.

Rada se shodla , že na seznam by mohly přibýt například také polystyrenové kelímky na nápoje. Nová pravidla se naopak nemají týkat skleněných a kovových lahví. Konečná podoba směrnice se začne dohadovat příští týden, smyslem jednání bude najít kompromis mezi stanoviskem rady a parlamentu. Země také navrhují silnější odpovědnost nejen výrobců, kteří by měli platit náklady za likvidaci odpadů, ale také těch firem, které podobné zboží do Evropy dovážejí. Když Evropská komise zákaz jednorázových plastových výrobků v květnu navrhovala, připomínala, že podobné předměty tvoří asi 70 procent všech odpadků v mořích. Návrh má podle ní zabránit škodám na životním prostředí, které by do roku 2030 představovaly ekvivalent 22 miliard eur.

Pokud by bylo ukončeno střídání času, Česko bude pro zimní čas. Podle premiéra Andreje Babiše to vyplynulo z jednání vlády. Pro zimní čas byla většina ministrů i Babiš – prý kvůli doporučením vědců, podle nichž by pozdní ranní světlo v zimě mělo na většinu lidí negativní dopad, anebo kvůli tomu, že dětem se v létě nechce chodit brzy spát. Vláda ale podle premiéra nic závazně nerozhodla, příklon k zimnímu času je jen výsledkem neformální debaty.

Vláda ji otevřela v reakci na iniciativu Evropské komise, která letos navrhla vybrat jeden neměnný čas pro celou Unii. Návrh probírali v pondělí ministři zemí EU a podle ministra dopravy Dana Ťoka, který na jednání zastupoval Česko, čeká Evropu ještě dlouhá debata kvůli různým stanoviskům daným mimo jiné rozdílnou zeměpisnou polohou. Shoda však podle Ťoka panuje v tom, že nejhorší by byl pelmel různých časů napříč kontinentem. Může se tedy snadno stát i to, že se nic nedohodne - a vše zůstane při starém. Rakousko, které nyní předsedá Evropské radě, navrhlo v pondělí odložit případnou změnu až na rok 2021. Členské státy se také dohodly, že diskusi by měl moderovat koordinátor.

Z 30. na 35. příčku spadlo Česko v novém vydání obsáhlé zprávy Doing Business, kterou každoročně zpracovává Světová banka. Studie poměřuje 190 zemí světa podle nejrůznějších kritérií, která jsou pro kvalitu podnikatelského prostředí důležitá. Velkou váhu má náročnost úředních procedur při založení společnosti, vyřízení stavebního povolení nebo placení daní, dále pak výše daní, prostupnost hranic pro obchod, dostupnost úvěrů nebo vymahatelnost obchodních smluv.

Česko nasbíralo celkem 76,1 bodů ze sta, což je proti loňsku nepatrné zhoršení. Řada zemí se ale dostala díky vlastnímu snažení v žebříčku výš – třeba Ázerbajdžán (25.), Kazachstán (28.), Rwanda (29.) nebo i Rusko (31.). Před Českem jako obvykle skončilo Polsko, některé bohaté státy jsou na tom nicméně naopak hůř (Švýcarsko nebo Belgie). Česko si nejhůř vede ve vyřizování stavebního povolení (156. příčka ze 190) a v byrokracii při zakládání firmy (115.).

Pákistánský nejvyšší soud ve středu osvobodil křesťanku, která byla v roce 2010 odsouzena k trestu smrti za urážku islámského proroka Mohameda. Matka čtyř dětí Asia Bibi byla zatčena v roce 2009 po hádce s muslimskými ženami. Rozhodnutí by mohlo vyvolat masivní pouliční protesty zastánců islámu. Krátce po verdiktu – jejž přivítali obhájci lidských práv - už také zablokovaly stovky demonstrantů hlavní tah mezi metropolí Islámábádem a nedalekým Rávalpindí, shromáždění se konala i v dalších městech. Islamistická strana Tehríke Labajk volá po smrti předsedy Nejvyššího soudu a dalších dvou soudců, kteří trest smrti zvrátili. Vůdce strany žádá i sesazení vlády premiéra Imrana Chána.

Kvůli podpoře křesťanky Asie Bibi byli v roce 2011 zavražděni pákistánský ministr pro menšiny a guvernér provincie Paňdžáb. Bibi se stala první ženou odsouzenou k trestu smrti podle přísných pákistánských zákonů o rouhání; podle soudců Nejvyššího soudu ale nebyli státní zástupci schopni dokázat, že porušila zákon. Urážka islámu se v Pákistánu trestá smrtí. Aktivisté tvrdí, že zákona zneužívají náboženští extremisté i obyčejní Pákistánci k vyřizování účtů. Zákon přitom rouhání nedefinuje a důkazy nemohou být zopakovány před soudem kvůli obavám, že by se svědci dopustili nové urážky.