Woody ztrácí glanc

Nejvýdělečnější víkend Woodyho Allena od roku 1976, hlásal titulek jednoho amerického blogu velmi příznačně. Díky mimosoudní dohodě se totiž režisér v pondělí ráno po dlouhých debatách právníků obohatil o 5 milionů dolarů.

Slevil tak z původního požadavku dvojnásobné částky, kterou požadoval za to, že jeho podobiznu z filmu Annie Hall použila na billboardech bez filmařova svolení oděvní značka American Apparel. Ač je brýlatý workoholik poprávu jednou z největších ikon amerického filmu posledních čtyřiceti let, je dost důvodů, proč mu snadno vydělané peníze tentokrát nepřát.

O co v ukončeném sporu šlo: známá značka oblečení, který si vybudovala image mimo jiné na tom, že své výrobky nedováží jako naprostá většina konkurentů ze třetího světa nebo podporuje imigrační programy, dala v roce 2007 na billboardy opatřené malým logem firmy portrét Woodyho Allena v převlečení za ortodoxního Žida a opatřila ho hebrejským nápisem, který znamená „nejvyšší rabín“.

Allen založil svou obhajobu na tom, že si zakládá na tom, že od šedesátých let nevystupuje v reklamách. Excentrický majitel firmy Dov Charney jako autor nápadu přesvědčivě argumentoval, že tvář třiasedmdesátiletého komika nechtěl využít k tomu, aby na něm – primárně - vydělal. Chtěl totiž poukázat na svou osobní skandalizaci ze strany bulváru. Charney totiž není žádný svatoušek a v době uveřejnění billboardů čelil několika žalobám za údajné sexuální harašení. A billboardy s Allenem chtěl ironicky poukázat na analogii jeho kauz s mediálním tažením proti jiné celebritě židovského původu. To proběhlo, když vyšlo najevo, že režisér začal chodit a posléze se oženil s adoptivní dcerou své partnerky Mii Farrowové.

Ale Allenova hysterická reakce na sebe nedala dlouho čekat. Nespokojil se s omluvou a ukončením kampaně a vyrazil do boje o rovných deset milionů. Charney chtěl určitě provokovat. Možná nevkusně. Miloš Forman zpopularizoval kauzu Larryho Flinta. Ten vyhrál s poukazem na první dodatek Ústavy, zaručující svobodu slova, soudní při s reverendem Jerrym Falwellem ohledně krutého satirického obrázku naznačujícího sexuální styk mezi knězem a jeho matkou. Charneyho billboard jistě není tak urážlivý.

Lze Woodyho chápat, že zuří, když mu někdo připomene tvrdou kampaň amerických médií proti němu. Neoddiskutovatelný zůstává fakt, že si vzal dívku, kterou vychovával jako dceru, což může být z psychologického hlediska sporné. Poukazovat na tuto skutečnost v parodickém nebo polemickém smyslu by mělo zůstat u veřejných osob v otevřené společnosti přípustné. Pokud nechce skvělý filmař totálně ztratit glanc, měl by vysouzené peníze dát na charitu.