Bude Praha jako Brno?

Dávalo by logiku, že ODS po patáliích s projektem Opencard a dalšími zakázkami vypadajícími, že si Bém a spol. udělali z pražské kasy dojnou krávu, ztrácí nervy. Od defraudace státních zakázek k důkazům z kriminální činnosti je sice v Česku ještě hodně daleko, stejně ale pražská ODS nebude chtít, aby na magistrát přišel někdo jiný a přehraboval se tam v účtech.

Na druhou stranu síla demokracie je v tom, že se vlády (i městské rady) střídají, a ne že mají vládnutí propachtované na věčnost a mohou si tak dělat, co chtějí. Zkrátka jestli byla někdy pražská ODS zralá na vystřídání, tak je to teď. Jenže je reálné, aby se to povedlo?

Nabízí se analogie s Brnem. Tam taky vládla ODS jako utržená ze řetězu celých patnáct let. Teprve když se objevila silná opoziční figura (bývalý populární rektor Masarykovy univerzity Jiří Zlatuška), spojily se malé strany a opoziční ČSSD si našla trochu zajímavého kandidáta na primátora, ODS prohrála.

Je něco takového možné v Praze? To je otázka. Persóna typu Zlatušky se v hlavním městě nerýsuje. Sociální demokracie nabízí pana Hulínského, u kterého věru není snadné pochopit, čím si zasloužil, že vedení sociálních demokratů v důležité Praze svěřili právě jemu. Jediná naděje se tak rýsuje ve spojení malých stran a znechucení voličů z ODS.

Upřímně řečeno: pokud Pražané zvolí ODS i po tak monstrózní zlodějně, jakou se zdá být Opencard, pak už si fakt zaslouží od pánů Béma, Jančíka a dalších „konzervativců“ nakydat do talířů. Ale možná i na to dojde.