Zaplatíme za tři měsíce

Druhotná platební neschopnost – výraz, který vznikl v 50. letech, problém, který trápí podnikatele 21. století. Se situací, kdy dlužník není schopen dostát svým závazkům z důvodu insolvence svých odběratelů, se čeští podnikatele setkávají prakticky od transformace ekonomiky. Ani dnes ale není stav o moc lepší. „Je to stále problém. Zlepšuje se to opravdu jen jemně,“ sdělil Respektu.cz předseda Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR Bedřich Danda.

Dlouhé doby splatnosti faktur a zpožděné platby postihují hlavně firmy podnikající ve stavebnictví nebo dodavatele maloobchodních řetězců. Splatnost se zde pohybuje od 60 do 90 dnů. „Řetězec koupí rohlík, prodá ho za dvě hodiny, a zaplatí ho za tři měsíce,“ uvedl příklad dodavatelů Danda.

Ve stavebnictví zase rozdíl mezi platbou dodavateli – například za materiál – a zaplacením faktury ze strany konečného odběratele tlačí stavební firmy do druhotné platební neschopnosti. V zahraničí stavaře chrání například zákony, podle kterých nelze stavbu zkolaudovat, pokud nejsou všechny závazky zaplaceny. „U nás když firma nedostane zaplacenu zálohovou fakturu, tak to prostě zabalí. Je to takhle tvrdé,“ tvrdí Danda.

Přísnější legislativa

Česká legislativa lhůty splatnosti faktur neupravuje. „Do roku 1989 to upravoval Hospodářský zákoník, ale v nynějším Obchodním zákoníku to není,“ řekl Respektu.cz právník Marek Nemeth. Podnikatelé se s tím ale nehodlají smířit.

„Bojujeme za to, aby byla v Evropě nastavena maximální délka splatnosti faktur na 30 dní. Už jsme to projednávali s eurokomisařem Špidlou,“ prozradil Danda. Uvědomuje si nicméně, že je to běh na dlouhou trať. „Prosadit směrnici je otázka dvou nebo tří let. Pak ale ten, co bude mít delší dobu splatnosti, bude porušovat zákon,“ dodal.

Ze severu na jih

Evropská unie provedla průzkum mezi svými členskými státy, za jak dlouho jsou u nich v průměru placeny faktury. Nejlépe jsou na tom skandinávské země, kde dodavateli přijdou peníze v průměru do měsíce. Naopak v jižní Evropě se pohybuje doba placení od dvou do tří měsíců.

Česko v platební morálce nepatří mezi nejsvědomitější země. Tuzemští podnikatelé získali od společnosti Intrum Justitia, která se zabývá úvěry a dluhy, jedno z nejhorších hodnocení podle úhrad po datu splatnosti. Podle této společnosti je obecně u českých firem pravděpodobnost nezaplacení 3,5 procenta. Například v Polsku jsou to tři procenta a ve Finsku pouze 0,7 procenta.

Soustavný průzkum doby splatnosti faktur se ale v Česku nekoná. „Nic takového nesledujeme,“ prozradila Respektu.cz pracovnice informačních služeb Českého statistického úřadu.

Loni na podzim uspořádala průzkum platební morálky Hospodářská komora. Vyplynulo z něj, že více než polovina stavebních firem se již ocitla v roli dlužníka. Ve zpracovatelském průmyslu se k roli toho, kdo dluží, přiznala necelá polovina firem. V obchodě to bylo necelých 46 procent a ve službách něco přes 37 procent. Minimálně v třetině případů firmy uváděly, že nezaplatily v době splatnosti právě z důvodu druhotné platební neschopnosti.

Jak se brání

Jak se čeští podnikatelé druhotné platební neschopnosti brání? „Základem pro fakturu je smlouva. Ve smlouvě si mohou dojednat smluvní pokutu, úrok z prodlení, zástavní právo nebo třeba bankovní záruku,“ odpověděl právník Marek Nemeth.

Podle Nemetha se firma může v případě odmítnutí úhrady ze strany odběratele dostat ke svým penězům zhruba do tří měsíců. „Když je odběratel v prodlení s platbou, může dodavatel podat žalobou na plnění. Soud většinou vydá platební rozkaz, a pak to jde docela rychle. Pokud nedělá dlužník obstrukce jako nepřevzetí platebního rozkazu, tak do tří měsíců se může začít vymáhat,“ tvrdí.

„Novým firmám dáváme rozhodčí doložku, založili jsme společnost rozhodců, která do dvou měsíců vydává rozhodnutí, do měsíce následuje exekuce,“ prozradil svůj recept Danda. Firmy mohou využít také takzvaného faktoringu, kdy odprodají svou pohledávku za mírně nižší hodnotu faktoringové společnosti, většinou bance.