Peníze v rozpočtu nechybějí, to jen končí předvolební iluze bezedných zdrojů

Ještě než vůbec došlo ke zformování nové vlády, rozhořel se spor o to, jestli ve státním rozpočtu chybí, či nechybí 60 nebo 80 miliard korun navíc k již tak vysokému schodku ve výši 286 miliard, který pro příští rok narýsovala odcházející vláda Petra Fialy. Pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš zuří, odcházející vláda mluví o tom, že hnutí ANO šíří dezinformace. Jak to je?

Zákon mluví jasně

Pravdou je, že pokud bychom se drželi zákonných limitů pro sestavování státního rozpočtu, narazily by výdaje zkrátka na své limity plynoucí ze zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Ten praví, že konkrétně pro příští rok by měl být deficit státního rozpočtu do výše 1,75 procenta HDP, návrh Fialovy vlády se drží těsně pod ním, ve výši 1,70 procenta HDP. Do tohoto limitu se nepočítají jednorázové a mimořádné výdaje, jako jsou například investice do nových jaderných bloků v Dukovanech nebo navýšení peněz na obranu nad dvě procenta HDP.

Politici se v roce 2017 dohodli, že by bylo dobré, aby pro ně platila zákonem daná pravidla pro sestavování rozpočtu, a upletli si na sebe bič, který je nutí snižovat rozdíl mezi výdaji a příjmy státního rozpočtu. Ze zákona vyplývalo, že by rozdíl neměl být moc velký, ale jen do výše jednoho procenta HDP. Během covidové pandemie ale Babiš a spol. zákon rozvolnili a pravidla posunuli až na rok 2030.