Spirála na obzoru?

Stačilo několik krutých měsíců a vyhlídky světové ekonomiky se pozoruhodně rychle zhoršily. Vypadalo to, že bohaté země čeká mírná recese, která se dá jakžtakž zvládnout; teď se však rýsuje mnohem hlubší propad. Americké ministerstvo financí a Fed se čím dál více obávají o americké spotřebitele, o čemž svědčí i jejich rozhodnutí z 12. listopadu zaměřit záchranné úsilí na půjčky na auta, univerzitní studium a kreditní karty.

Centrální banky, které se donedávna tak bály inflace, nyní prudce snižují úrokové sazby, aby inflace nespadla příliš. Nebude to jednoduché: vypadá to, že příští rok pravděpodobně dojde k deflaci, tedy k absolutnímu meziročnímu poklesu spotřebitelských cen. Ovšem politici i centrální bankéři si dobře pamatují lekci z třicátých let minulého století, a tak se budou velmi snažit, aby se nerozvinula a krize nepřerostla v katastrofu.

Chmurné předpovědi

Úvahy nad možností padajících cen možná vypadají zvláštně v situaci, kdy je inflace pořád nepříjemně vysoká. V červenci dosáhla v Americe výše 5,6 procenta, což je od roku 1991 vůbec nejvíc. V témže měsíci inflace v eurozóně vzrostla na čtyři procenta. V Británii dosáhla spotřebitelská inflace v září 5,2 procenta a více než dvojnásobně tedy překročila vládní cíl dvou procent. Za tuto vysokou inflaci do velké míry může prudký nárůst cen komodit v prvním pololetí tohoto roku. „Jádrová“ inflace, do níž se nezapočítávají ceny potravin a energie, byla mnohem stabilnější.

Ovšem na podzim se konjunktura na komoditním trhu zvrhla v propad, a tím se dramaticky změnil inflační výhled. Cena barelu ropy spadla ze 147 dolarů v červenci na stávajících méně než 60 dolarů. Index komoditních cen časopisu Economist, který nezahrnuje ropu, poklesl od konce července o 40 procent. Pokud ceny surovin zůstanou na těchto nižších úrovních, meziroční změna maloobchodních cen potravin a paliv bude v roce 2009 strmě padat.

Tím se jen zvýší tlak na pokles inflace. S prohlubováním recese budou upadat výdaje, firmy budou tvrdě bojovat o odbyt snižováním cen zboží. Na americkém pracovním trhu je vidět převis nabídky: v říjnu vzrostla úroveň nezaměstnanosti na 6,5 procenta. Rok předtím to byla jen 4,8 procenta.

Klesající ceny potravin záhy ovlivnily inflaci v Číně, která v říjnu spadla na čtyři procenta ze svého vrcholu 8,7 procenta v únoru. Deflace podle všeho v bohatém světě postihne spíše Ameriku než Evropu.

Náklady na ropu se americkým spotřebitelům více promítnou do ceny benzínu: kvůli nižším spotřebním daním jsou výkyvy na ropných trzích výrazněji znát na cenách u benzínových pump. A Američané utrácejí za benzín více než Evropané, takže klesající ceny paliv ještě více stlačí inflaci. Ceny tu bývají méně „ulpívavé“: na ekonomické podmínky reagují pohotověji, protože trhy jsou pružnější než v Evropě. Silnější dolar v Americe zvýší deflační tlaky, zatímco jinde je naopak zmírní.

Celý článek čtěte v aktuálním vydání Respektu 47/2008.