Raketovou obranu Evropa sama nezaplatí

Je nutné, aby byly v Evropě přítomny prvky americké protiraketové obrany? Pro Evropany to rozhodně výhodné je, sami by nebyli schopni protiraketový deštník financovat. Vyplynulo to z konference Transatlantické společenství a bezpečnostní výzvy 21. století, která se uskutečnila tento týden v Černínském paláci.

Konference se konala v době, kdy branný výbor amerického Senátu jednohlasně souhlasil s vybudováním radaru a protiraketových střel v České republice a Polsku. Americká administrativa počítá s výdajem 720 milionů dolarů na první fázi budování protiraketového deštníku.

Břetislav Dančák, ředitel Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy univerzity v Brně, se domnívá, že Severoatlantická aliance potřebuje po 11. září novou dynamiku, kterou by se mohlo stát právě vybudování protiraketové obrany.

Odborník na obranu a strategická studia z Missouri State University William Van Cleave na konferenci upozornil, že bezpečnostní rizika po období studené války jsou jiná a strategie odstrašení již nefunguje, tak jako před rokem 1989. „Americká populace dnes očekává, že bude chráněna protiraketovým deštníkem a NATO bude jeho součástí,“ řekl profesor Van Cleave.

Podle něj musí být protiraketová obrana doplňkem nukleárního odstrašení. „Naše zbraně musí odpovídat současným hrozbám,“ dodal Van Cleave, který se účastnil rozhovorů o omezení strategických zbraní za administrativy prezidentů Richarda Nixona a Geralda Forda.

Dodal, že jaderný arsenál Spojených států pomáhá zabraňovat rozšiřování nukleárních zbraní. Ilustroval to na příkladu Japonska a Jižní Koreje. Obě země také požadují záruky protiraketové obrany od USA především kvůli obavám z případného útoku od severokorejského komunistického režimu.

Vztah k Rusku

Expert na otázky bezpečnosti Evropské unie zvláště ke vztahu k Rusku Fraser Cameron se domnívá, že současná vojenská síla Ruska bývá nadhodnocena. „Rusko je dnes založeno především na ropě. Používají velice agresivní rétoriku, která sama poškozuje zájmy Ruské federace v Unii,“ prohlásil ředitel bruselského EU-Russia Centre.

Současným problémem Unie je podle něj to, že není schopna vůči Rusku zaujmout a prosazovat jednotnou politiku. „Nesdílíme společné hodnoty, ale sdílíme společné zájmy,“ shrnul současný stav vztahů mezi EU a Ruskem Cameron. Upozornil na to, že by si Unie neměla dělat iluze, že se transatlantické vztahy po zvolení nového amerického prezidenta zlepší. Nový šéf Bílého domu bude muset řešit především ekonomické problémy země a situaci v Iráku a Afghánistánu.

Být napřed

Bývalý člen Bushovy administrativy J. D. Crouch II. (byl poradcem prezidenta a zástupcem poradce pro otázky národní bezpečnosti v letech 2005 až 2007) zdůraznil, že je třeba mít něco, co zastraší nepřátele i od samotného vyvíjení zbraní, a tím může být i protiraketový deštník. „Ve světě, kdy je těžší zastrašovat někoho jiného než SSSR, je třeba vyvíjet nové systémy.“

Dodal, že protiraketová obrana bude účelnější, pokud bude mít globální charakter. „Technologie balistických střel se rozšiřují, musíme být v případě obrany napřed.“ Proto americká administrativa dospěla k rozhodnutí mít součásti protiraketové obrany kromě Aljašky a Kalifornie i na třetím místě planety.

Crouch zdůraznil, že diskuse se vede již od roku 2003 a to i s ruskou stranou. „Moc se jim to nelíbilo, ale určitě tím nebyli překvapeni.“ Upozornil navíc na to, že hrozba útoku na Evropu je reálnější, než útok na samotné USA.

„Rusové spolupracují, když najdou společný zájem,“ dodal Crouch s tím, že předpokládá, že ruská strana nakonec na systém protiraketové obrany v Evropě přistoupí, stejně tak jako na rozšíření NATO. Podle něj odstrašení pouze nestačí a je třeba být připraven na případný útok. „V Evropě není moc populární prevence jako taková,“ povzdechl si Crouch.

Protiraketovou obranu potřebuje především Evropa

Podle Van Cleaveho je pro Evropu protiraketová obrana důležitější než dříve, protože mnohé americké nukleární zbraně byly v Evropě po roce 1989 demontovány. „Nikdo si neuvědomuje hodnotu protiraketové obrany jako Rusko,“ upozornil však Van Cleave. Podle Camerona se Rusko nejvíce obává vzestupu Číny, hranice Ruska s Unií je podle něj z pohledu ruské strany jednou z nejbezpečnějších.

Podle Petra Suchého z Masarykovy univerzity je třeba veřejnosti vysvětlit, že Evropa je případným raketovým útokem ohrožena více než Spojené státy a takzvané odstrašení nebude dostačovat.

Náměstek generálního tajemníka pro obrannou politiku a plánování Aliance Jiří Šedivý prohlásil, že NATO velmi usiluje, aby se Rusko do celého projektu protiraketové obrany zapojilo. Podle něj další budování obrany nyní závisí na politickém rozhodnutí. I samotný radar na území ČR by měl pro obranu NATO význam, dodal na námitku, že by se Polsko rozhodlo umístění protiraket na svém území nepodpořit.

Wess Mitchell, ředitel sekce výzkumu z Center for European Policy Analysis, uvedl, že v současné době se středoevropské země mohou stát vysokými figurami na politické šachovnici, kde hrály vždy pouze pozici pěšáků.