Soudce Igor Alisov vynesl tento týden verdikt nad Williamem Browderem a Sergejem Magnitským. Oba uznal vinnými ze zpronevěry. Ani jeden z nich se však k soudu nedostavil. První zůstal v bezpečí v Londýně. Druhý zemřel v roce 2009 v ruském vězení.
Browder byl šéf britského investičního fondu Hermitage Capital a na počátku tisíciletí jeden z největších zahraničních investorů v Rusku, Sergej Magnitskij mu dělal auditora. Podle Tverského oblastního soudu v Moskvě využili zákonů Kalmycké republiky, jedné z částí federativního Ruska, kde podnikatelé platí nižší daně, pokud zaměstnávají invalidy. Zfalšovali údaje o zaměstnancích a připravili tak stát zhruba o 522 milionů rublů, v přepočtu asi 320 milionů korun.
Browder ovšem tvrdí, že je celý případ politicky vykonstruovaný. Vše podle něj začalo v roce 2005. Ruské úřady mu odmítly prodloužit vízum a finančník musel federaci opustit. Po nějaké době byla Hermitage Capital chudší o tři dceřiné společnosti. Browder proto pověřil Magnitského, se kterým spolupracoval už od roku 1995, aby události v Rusku prošetřil.
Mladý právník po několika týdnech zjistil, že za operací stojí plukovník ruského ministerstva vnitra Arťom Kuzněcov a několik jeho spolupracovníků, se kterými vše důkladně naplánoval. Příhodně to byl právě Kuzněcov, kdo dříve zamítl všechny Browderovy žádosti o opětovné vydání víza. Svá zjištění sepsal Magnitskij ve zprávě, s níž se obrátil na nejvyšší vyšetřovací orgán - Vyšetřovací výbor Ruské federace. Skupinu vysokých úředníků vinil z daňového úniku 230 milionů amerických dolarů, více než čtyři a půl miliardy korun.
Na základě Magnitského zjištění podalo vedení Hermitage Capital trestní oznámení. Reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Magnitskij byl v listopadu roku 2008 zatčen a vzat do vazby. Vyšetřování daňových úniků vedli zmíněný plukovník Kuzněcov a major Pavel Karpov. I druhého jmenovaného vinil Magnitskij ve své zprávě.
Sedmatřicetiletý právník Sergej Magnitskij zemřel 16. listopadu 2009, osm dní před vypršením maximální jednoleté lhůty pro držení ve vazbě. Ruské úřady uvádějí jako oficiální příčinu úmrtí prasknutí bránice. Podle ochránců lidských práv byl ale umučen. Celkem 450krát si stěžoval na špatné zacházení. V jeho cele neustále svítilo světlo. Nezaskleným oknem dovnitř táhlo. Zvracel, měl bolesti a horečku. Lékaři mu zjistili zánět žlučníku. Na operaci ale nikdy nešel. Zemřel zmlácený, v želízkách na podlaze samotky nechvalně známého ruského vězení Butyrka.
Když se Browder dozvěděl o smrti svého přítele, slíbil jeho ženě a matce, že pro Magnitského vymůže spravedlnost. Z dřívějšího podporovatele Vladimira Putina, který zval do Ruska západní investory a tvrdil jim, že Rusko je normální země, se stal jeho možná největší protivník. Zasadil se o to, aby americký Kongres zakázal vstup na území Spojených států těm, kteří mají na svědomí Magnitského smrt. Zákon pojmenovaný po mladém právníkovi neměl mít původně vůbec žádnou šanci. Díky Browderově horlivé práci jej ale nakonec podpořilo osmdesát procent poslanců a devadesát procent senátorů.
Prezident Obama podepsal Magnitského zákon v prosinci minulého roku. 19. dubna se pak na seznamu objevilo prvních osmnáct jmen, jejichž nositelé nemají šanci dostat americké vízum a americké banky jim zablokovaly účty. O den později vydali Rusové vlastní seznam – osmnáct Američanů, kteří nesmějí do Ruska; podle Kremlu jsou odpovědní za mučení vězňů v Guantánamu. Mnohem větší pozornost ovšem vzbudilo, když Rusové zakázali americkým občanům adoptovat děti z ruských dětských domovů.
Magnitského zákon v USA byl ale pro Browdera jen první vlaštovkou. Miliardář se snaží, aby podobný jmenný seznam vznikl i v dalších zemích. O obdobě amerického opatření už jednal Evropský parlament, který doporučil Evropské radě po vzoru USA seznam vypracovat. Loni v září odeslala britská ministryně vnitra Theresa Mayová britskému velvyslanectví v Moskvě seznam šedesáti ruských politiků, soudců a prokurátorů, k němuž mají úředníci ambasády přihlížet při vydávání vstupních víz do Spojeného království. V lednu pak švýcarská prokuratura zmrazila bankovní účty, přes které se nejspíše praly špinavé peníze spojené s inkriminovaným převodem dceřiných společností Hermitage Capital, o kterém informoval Magnitskij.
Tvrzení Williama Browdera, že proti němu ruské úřady vystupují z politických pohnutek, nepřímo podpořil i Interpol. Odmítl ruský mezinárodní zatykač vydaný na britského byznysmena a podle prohlášení z 25. května o něm vymazal ze svých záznamů všechny informace.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
