Další na řadě?

Čeká některou postkomunistickou zemi osud Islandu? Dramatický kolaps hospodářství této země, jenž ohrozil úspory smolařských vkladatelů nejen z Británie, upozornil na další riskantní, byť zapadlé kouty světového finančního systému.

K exotickým potížím, které se kupí na stolech rozhodujících politických činitelů, patří stabilita ukrajinské hřivny, následky splasknutí lotyšské realitní bubliny a znepokojivá slabost Maďarů pro půjčky ve švýcarských francích.

Při finančních otřesech jsou obzvláště ohroženy právě takové země jako postkomunistické ekonomiky na východě Evropy. Zaprvé proto, že stoupající zahraniční investice tam jdou ruku v ruce s ohromnými schodky běžného účtu (ve třetím čtvrtletí loňského roku bylo Lotyšsko v deficitu ve výši 26 procent HDP).

Zadruhé není pravděpodobné, že by jejich centrální banky a vlády dokázaly mobilizovat finanční prostředky v takové výši, jak to teď dělají velké ekonomiky Západu. Pár bank už zkrachovalo a akciové indexy na burzách strmě klesly. Vyzmizíkovaly tak roky úspor a zasáhly i rozvahy firem. Ceny kreditních swapů, do nichž se promítá, co si trhy myslí o bonitě dlužníka, kolísají od uklidňujících až po znepokojivé. V houstnoucí atmosféře zvedla maďarská centrální banka 22. října úrokové míry z 8,5 procenta na 11,5 procenta.

Porcování ruského medvěda

Pro země, které těžily z velkých finančních zahraničních toků z lůna vysoce spekulativně zadluženého globálního finančního systému, vypadá tento koš problémů děsivě. Velké schodky na běžném účtu ve všech zemích kromě Ruska signalizují, že si tyto země nejspíš žijí nad poměry. Veřejný či soukromý sektor některých (ale ne všech) je zatížen velkými zahraničními dluhy; ty bude možná těžké refinancovat. Některé (nemusí to nutně být tytéž) mají churavějící banky a velké rozpočtové schodky.

Tento region přinejlepším čekají další nehezké otřesy, které si vyžádají zahraniční pomoc od věřitelů jako MMF. V nejhorším možném případě budou některé země čelit restrukturalizaci dluhu, zhroucení měny a hospodářské krizi, což může vyvolat ještě přízrak politických nepokojů.

Nejdramatičtější otřesy zažilo Rusko. Zde se burzy od svého vrcholu v květnu propadly o dvě třetiny a přinutily tak legendární oligarchy rozprodat portfolia, aby dostáli požadavkům bankéřů. Oleg Děripaska, jenž je z těchto magnátů s vlivnými známostmi asi nejbohatší a který se nyní zapletl do britského politického skandálu, prodal cenné podíly v západních společnostech, jimiž se zaručil při akvizici pětadvacetiprocentního podílu ve společnosti Norilsk Nickel, největší ruské těžební společnosti specializované na barevné kovy. Tato transakce ho přišla na 4,5 miliardy dolarů.

Celý článek čtěte v pondělním vydání Respektu.