Americká krize pomáhá americké měně

Americký dolar už definitivně obrátil svůj směr a prakticky ke všem světovým měnám posiluje. K euru se dokonce dostal v úterý na 1,5 leté maximum, když pokořil hranici 1,32 dolaru za euro.

Posílení se projevilo i na trhu s korunou, která tak oslabila až nad 19 korun za dolar. „Prapůvod posilování dolaru byl v tom, že mezibankovní trh byl zamrzlý a jediný způsob jak získat prostředky v dolarech byl jejich nákup za jinou měnu na devizovém trhu,“ okomentoval začátky posilujícího trendu dolaru pro Respekt.cz analytik Next Finance Vladimír Pikora.

V současnosti ale táhne dolar vzhůru spíše spekulace, že pokud se dostanou do recese Spojené státy, tak do ní spadne i Evropa. „Evropská centrální banka na rozdíl od Fedu může efektivně snižovat sazby, takže se pro dolar zlepší úrokový diferenciál,“ myslí si Pikora. Zatímco americká základní sazba činí 1,5 procenta, evropská 3,75 procenta. Dolaru nahrává také předpoklad, že se Spojené státy z recese dostanou rychleji než Evropa.

Recese ve Spojených státech i Evropě je už zřejmě za dveřmi. Edward Lazear, poradce amerického prezidenta George Bushe, nedávno uvedl, že některé oblasti Spojených států už v recesi dokonce jsou. „Možná se recese ve Spojených státech dočkáme ještě v tomto roce,“ předpověděl pro Respekt.cz hlavní ekonom Patria Finance David Marek. To by znamenalo, že ekonomika USA ve třetím i čtvrtém čtvrtletí oslabí.

Bernanke chce další miliardy

Právě hrozba recese amerického hospodářství vedla šéfa amerického systému centrálních bank Fedu Bena Bernankeho, aby v rozpočtovém výboru Sněmovny reprezentantů v pondělí večer lobboval za zvýšení vládních výdajů. „Nové kolo stimulace by bylo dobrou myšlenkou,“ prohlásil doslova.

Stimulační balíček by měl stát daňové poplatníky nejméně 150 miliard dolarů. „Pokud máme za sebou krizi v podobě systematického rizika a před námi hospodářskou krizi, tak je logické využít jak měnové tak rozpočtové stimuly,“ okomentoval Bernankeho návrh ekonom Marek.

Systematické problémy ale ještě nemusí být úplně za námi. Mezibankovní úrokové sazby se sice snižují, takže se už banky tolik nebojí půjčovat si mezi sebou, stále ale nebyla plně obnovena důvěra. Například podle posledních statistik Fedu činí úroková sazba amerických krátkodobých státních pokladničních poukázek 0,07 procenta na roční bázi.

Ještě před rokem přitom dosahovala 3,66 procenta. Naopak průměrný roční výnos nejkvalitnějších (s ratingem AAA) firemních dluhopisů je stále vysokých 6,55 procenta oproti 5,69 procentům před rokem. „Řada subjektů kupuje raději kvalitní státní cenné papíry. Jsou to jednak fondy peněžního trhu, hedgové fondy nebo třeba penzijní fondy,“ uvedl Marek.

Dluhy rostou

Podkopání důvěryhodnosti Spojených států kvůli zvyšujícímu se veřejnému dluhu podle Marka nehrozí. „Veřejný dluh Spojených států není na tak vysoké úrovni, a ani data z trhu nenasvědčují, že by investoři měli menší důvěru ve státní cenné papíry.“ Veřejný dluh USA mírně přesahuje 60 procent hrubého domácího produktu, což odpovídá zhruba 10 a půl bilionu dolarů. Více o americkém státním dluhu čtěte v článku Kdo zaplatí 10 bilionů dolarů.

Rostoucí deficit, který v příštím fiskálním roce končícím září zřejmě překoná letošní rekord 455 miliard dolarů, by ale mohl způsobovat problémy soukromému sektoru. „To, k čemu to může vést, je vytěsňování soukromých investorů. Zvýší se totiž dlouhodobá výnosová míra, a pro firmy se tak ztíží možnosti financování,“ vysvětluje Marek.

Pikora zase upozorňuje na to, že větší problémy s důvěryhodností mohou mít jiné státy. „Investoři se rozhodují relativně, a daleko větší riziko pro ně nesou některé evropské státy, které se zaručily za bankovní vklady několikanásobně překračující jejich HDP.“

Kam s produkcí

Posilující dolar a ve vztahu ke koruně i euro prospívá tuzemským exportérům. Ještě v létě dosahovaly kurzy hodnot 14,50 koruny za dolar a méně než 23 korun za euro. Dnes mohou firmy vyvážet do eurozóny s kurzem přesahujícím 25 korun za euro. „Tento vliv ale bude převážen slábnoucí zahraniční poptávkou. V některých odvětvích klesají zakázky o více než 20 procent,“ prozradil Respektu.cz předseda Asociace exportérů Jiří Grund. Podle Grunda bude oslabování koruny pokračovat. „Když se na mě někdo obrací o radu, tak mu říkám, že se zajištěním by měl ještě počkat.“

Exportérům nepomáhají ani zprávy z ekonomik na východ od nás, které zpomalují více, než se čekalo. Český trh je pro ně zase moc malý. „Na českém trhu se velký zákazník hledá těžko. Východiskem je tuhle recesi přežít. Získat nové zákazníky například na Blízkém Východě, v Saudské Arábii. Není to ale samozřejmě lék pro všechny,“ tvrdí Grund. Škoda je podle něj hlavně vývoje v Rusku. „Rusko nevyužilo období vysokých cen ropy, a pořádně nerozvinulo svůj průmysl,“ dodal.