Může se opakovat inflační vlna, která se přes Česko převalila před třemi lety?

Propojený svět má své výhody, třeba příjemně – i když někdy až podezřele – levné výrobky z Číny. Má však také svoje nevýhody, třeba že válku vzdálenou tisíce kilometrů od našich hranic můžeme velmi silně pocítit v domácích rozpočtech a peněženkách. Právě taková nevýhoda globalizace se zrovna odehrává: už přes dva měsíce trvá konflikt mezi Spojenými státy a Íránem, jehož druhotným důsledkem je uzavření Hormuzského průlivu. Skrze ten se za standardních okolností přepravují zásadní objemy světových zásob důležitých surovin, jako je ropa, síra, zemní plyn, helium, letecké palivo nebo hnojiva.

Od začátku konfliktu proto visí ve vzduchu otázka, zda může americké válečné dobrodružství na Blízkém východě přinést do Evropy růst cen podobného ranku, jako jsme to zažili po ruské agresi proti Ukrajině v roce 2022. Zásadní proměnnou, s níž v této věci kalkulují experti, je délka konfliktu, respektive délka uzavření klíčového průlivu.

Nicméně i přesto, že v současné době v zásadě neexistují věrohodné náznaky vyřešení celé věci, jsou ekonomové spíše optimističtí: růst cen patrně zažijeme, rozhodně by však neměl být tak drastický, jako tomu bylo před třemi lety, kdy se meziročně ceny zvýšily až o šestnáct procent a měly tak zásadní vliv na kvalitu života velké části společnosti.

Čtyři procenta strop?