Vyvlastnění ve veřejném zájmu

Památkáři budou mít menší vliv
Ředitelka odboru památkové péče ministerstva kultury Anna Matoušková zdůraznila na páteční tiskové konferenci, že věcný záměr vznikal v průběhu minulého roku a byli osloveni jednotliví účastníci památkové péče. Ministerstvo vycházelo z analýzy současného stavu a komparace památkové péče v okolních zemích. Upozornila, že se jedná o složitou legislativní normu, která je výsledkem kompromisu často protichůdných zájmů.
Nový zákon by měl rozlišovat kulturní památky, národní kulturní památky, památkové zóny a rezervace a nově i památky místního významu. Ty budou spadat do kompetence obcí.


Změnit by se mělo postavení Národního památkového ústavu (NPÚ). Už by neměl vést seznam kulturních památek, to by mělo dělat ministerstvo kultury. O zápisu do seznamu kulturních památek bude rozhodovat ministerstvo. Bude zavedena desetiletá lhůta, během které budou stávající kulturní památky zapsány do nového seznamu.
Ministerstvo odmítá námitky, že tato lhůta nebude stačit k přepsání všech památek. Nemovitých památek je nyní asi čtyřicet tisíc, movitých pak padesát tisíc. Jiří Klusoň z památkového odboru ministerstva tvrdí, že se vše stihne. Podobně prý postupovalo i srovnatelně velké Rakousko. Navíc národních kulturních památek se nový zápis týkat nebude, budou národními památkami nadále. „Revize fondu je správná. Nyní se v těch seznamech skutečně nikdo nevyzná,“ soudí architekt Zdeněk Lukeš. Podle něj zákon vykračuje správným směrem, ale obsahuje řadu sporných bodů.
Matoušková dodala, že NPÚ bude stále vrcholnou odbornou organizací památkové péče. Hlavní změnou by také mělo být to, že se ústav bude povinně vyjadřovat pouze k určitému okruhu zásahů, které budou striktně vymezeny. To by mělo dát památkářům více času na posuzování nejvýznamnějších zásahů, které budou mici řádně odůvodnit. Současná úprava vyžaduje po památkářích vyjádření téměř ke všemu. „Zákon by měl jasně vymezit, co je balastní, nadbytečné. Ale, kdo to rozhodne,“ vznáší námitku Lukeš.
Odborné komise
Podle Lukeše by měly vzniknout odborné komise, které budou řešit protichůdná rozhodnutí památkových ústavů a úředníků památkových odborů. „V Praze se osvědčil Sbor expertů památkové péče,“ řekl k tomuto modelu Lukeš Respektu.cz. V tomto sboru sedí architekti, historici umění, památkáři, urbanisté, kteří vydávají doporučení, kterým se pražský magistrát většinou řídí. „Podobné komise by mohly pracovat u každého z krajů,“ navrhuje Lukeš.
Klusoň uvedl, že by se měl usnadnit život majitelům nemovitostí v oblastech památkových rezervací a zón. Měly by být vypracovány plány ochrany, které jasně vymezí, které nemovitosti budou potřebovat souhlas se změnou od památkového ústavu a které nikoliv.
Vyvlastnění ve veřejném zájmu
Pokud majitel památky bude tuto ohrožovat svou nečinností, mohla by být památka vyvlastněna ve veřejném zájmu. Nový zákon by měl i výrazně změnit sankce za poškozování památek. Nyní to je deset tisíc korun, nově by to mohl být až milion korun. Sankce by mohla řešit nově i takzvaná památková inspekce.
Více v článku Františka Nováka - Památkáři budou mít menší vliv.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.



















