středa 26. 4. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Samoživitelky si musí najít jiného chlapa. Tato slova pronesl před pár dny jindy kultivovaný předseda lidovců Pavel Bělobrádek v rozhovor pro The Student Times.  Později přispěchal s omluvou, což není v české politické kultuře častým zvykem. Už před tím se nicméně o zodpovědnosti žen za to, s kým si pořídí dítě, vyjadřoval jeho stranický kolega Jiří Čunek. Demagog.cz se tak při této příležitosti podíval na konkrétní údaje o počtech a situaci matek samoživitelek v ČR.

Tzv. neúplných rodin je v ČR podle posledních údajů ČSÚ za rok 2016 zhruba půl milionu, přičemž 165 tisíc rodin se skládá z jednoho rodiče a jím živených dětí. V těchto rodinách (s. 1) byla (v roce 2013) přitom rodičem v devíti desetin případů žena. Studie (.pdf, s. 205) o ženách v rodinných domácnostech s dětmi z roku 2016 dává podrobnější pohled na ženy v neúplných rodinách: v roce 2014 bylo v neúplné rodině s dětmi do 15 let 151 tisíc žen, přičemž toto číslo od 90. let stoupá, jak je vidět v tabulce:

Reklama
Reklama

Tab1
Tab2

Neúplné rodiny jsou přitom častěji ohroženy chudobou nebo sociálním vyloučením, jak ukazuje následující graf ČSÚ z roku 2013. Vidíme, že tohoto riziko v ČR klesá, ale stále je vysoké. Nejnovější data za rok 2016 navíc ukazují, že v příjmech pod 60 % mediánu - tedy pod hranici ohrožení příjmovou chudobou - spadá 42 % neúplných rodin. V porovnání s 14 % úplných rodin s dětmi, to je tři krát méně.

Tab2

A na jaké dávky mají samoživitelky, popřípadě samoživitelé nárok? Po porodu mají matky nárok především na porodné, které se vyplácí jako jednorázový příspěvek. Dále se jedná o peněžitou pomoc v mateřství a rodičovský příspěvek. Tyto dávky jsou poskytovány automaticky. Další dávky jsou poskytovány pouze s ohledem na sociální situaci samoživitele, jedná o příspěvek na bydlení, přídavky na děti, příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, dávka mimořádné pomoci v hmotné nouzi a příspěvek na ošetřovné dítěte.

Situaci matek, respektive neúplných rodin má zlepšit také zálohované výživné; právě do tohoto návrhu se obouvá Jiří Čunek. Principem zálohovaného výživného je vypláceno státem na děti, kterým ho neplatí jeden z povinných rodičů. Předložilo ho MPSV vedené Michaelou Marksovou, vláda návrh schválila v březnu 2017 a čeká na první čtení v Poslanecké sněmovně.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Pojmy robotizace a automatizace pronikají do našich slovníků a také do každodenních životů. Není pochyb, že pokrok ve vývoji umělé inteligence ovlivní pracovní životy všech. Nicméně proces, během něhož lidi nejen u výrobních pásů nahradí roboti, bude mít v některých státech drtivější dopady než v jiných. Detailní analýzu šestačtyřiceti zemí, v nichž žije zhruba osmdesát procent světových pracovníků, vypracovala trojice autorů z McKinsey Global Institute, výzkumného tělesa stejnojmenné konzultantské firmy - a zajímala je právě „zranitelnost“ ekonomik těchto států vůči tomuto trendu.

Podle autorů je už dnes roboty nahraditelná asi polovina aktivit, které lidé vykonávají za peníze. Vzhledem k tomu, jak rychle jde vývoj v tomto směru dopředu, lze očekávat, že podíl ještě poroste. Z detailní analýzy pracovních činností převažujících v jednotlivých zemích pak vychází znepokojivá zpráva právě pro nás – žádná jiná země v Evropě není automatizací ohrožena tolik jako Česko. Jako v jediné evropské zemi se tu zmiňovaný podíl dokonce přehoupl přes polovinu a vycházíme ze srovnání dokonce hůře než některé africké země či Mexiko (na straně druhé jako zdaleka nejzranitelnější vychází překvapivě Japonsko).

Reklama
Reklama

Do dlouhotrvající tuzemské debaty o tom, proč je nevýhodné být montovnou Evropy, se tak k varování, že tento druh práce je nahraditelný levnějšími pracovními silami z jiných zemí, přidává i argument, že ji jednou zcela nahradí roboti. Analýza nedává jasný návod, jak trendu čelit, nicméně je jasné, že zasáhne víceméně všechny obory lidské činnosti.

Autoři však trend nevidí jen negativně – společně s klesajícím počtem lidí v produktivním věku, kteří tvoří pracovní sílu, by roboti mohli vyplnit mezeru, kterou demografické trendy otevírají. Navíc odhadují, že automatizace by mohla zvýšit růst globálního HDP ročně o téměř procento.

Reklama
Reklama