pondělí 6. 11. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Přelomové věci se o víkendu staly v Saúdské Arábii. Nově zřízená protikorupční jednotka zatkla jedenáct princů a tucty bývalých ministrů. Mezi zatčenými je i princ Al-Valíd bin Talál -  multimiliardář přezdívaný arabský Warren Buffett - nebo majitelé největší stavební a mediální korporace. Zadržení bin Talála potvrdily agentuře AP zdroje z jeho investičního podniku Kingdom Holding. Miliardář a člen vládnoucího klanu Saúdů je jednou z jeho nejvýraznějších postav. Investoval mimo jiné do společností Twitter, Apple, Citigroup či hotelového řetězce Four Seasons.

The Economist cituje zprávy, podle nichž jsou vlivní muži drženi v opulentním hotelu Ritz Carlton, který poprosil ostatní hosty o odchod a nepřijímá žádné nové rezervace. Současně bylo propuštěno několik ministrů, především mocný šéf Národní gardy. “Říct, že jsou tyto události bezprecedentní, je příliš slabé. Desítky let se saúdští králové snažili držet široký konsensus uvnitř rozvětvené královské rodiny. Změny v zemi byly ve výsledku velmi pomalé a moc rozdělená, zvláště mezi syny krále Abd al-Azíz ibn Saúda, zakladatele státu, a jeho oblíbené manželky Hassa bint Ahmed Al Sudairi,” píše The Economist.

Reklama
Reklama

Britský týdeník nevěří, že víkendový zátah je motivován bojem s korupcí. Spíše v něm vidí vyvrcholení trendu letošního roku, kdy dochází k nebývalé koncentrace moci v rukách nového korunního prince, 32letého prince Muhammada bin Salmána. Ten nyní ovládá vnitro, obranu i Národní gardu. Cílem příštího krále je výrazná modernizace, která by ukončila závislost Saúdské Arábie na exportu ropy.

„Vše je to o konsolidaci moci a o frustraci z toho, že reformy nepostupují dostatečně rychle,“ cituje agentura Reuters nejmenovaného ekonoma v jedné z bank působící v oblasti. „Vlna zatýkání může znamenat, že se princ Muhammad místo hledání spojenců snaží dostat pod pevnou kontrolu vládnoucí rodinu, armádu a Národní gardu, aby se postavil opozici proti svým reformám a válce v Jemenu, která podle všeho narůstá v řadách královské rodiny i armády,“ řekl analytik James Dorsey ze singapurské Školy pro mezinárodní studia.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Zcela zapadla zpráva, která ukazuje, že to s naším světem nejde tak prudce z kopce, jak se někdy při čtení zpravodajských webů může zdát. Informuje o dohodě, která zachrání životy desítkám, možná stovkám tisíc lidí – a vrhá nezvykle pozitivní světlo na velké farmaceutické firmy.

Co se děje? V Africe se lidé dožívají vyššího věku než v minulosti, což ale vede také ke stále častějšímu výskytu rakoviny. A tamní zaostalé zdravotnictví na to není vůbec připravené: například v 180milionové Nigérie pracuje pouze 40 onkologů, v takřka stomilionové Etiopii dokonce jen čtyři. Léky na chemoterapii jsou pro pacienty cenově zcela nedostupné, v oběhu jsou různé padělky nebo prošlé “odpady” dovezené z Evropy. Rodiny pacientů za ně v dobré víře platí, avšak slibované účinky se nedostaví. Bohatí Afričané za kvalitní terapií cestují do nemocnic v Indii či v Jihoafrické republice. Ve výsledku je v Africe například úmrtnost na leukémii 90 procent, v USA “jen” deset procent. Podobné rozdíly existují v úmrtnosti na rakovinu prsu a prostaty.

Reklama
Reklama

The New York Times v obsáhlém článku popisují, že americký koncern Pfizer a indická firma Cipla nyní slíbily dramaticky snížit ceny za základní prostředky na léčbu rakoviny v Africe. Budou je prodávat jen za cenu výroby, balení a distribuce. Tím však dohoda, která vznikla především ve spolupráci Americké společnosti pro rakovinu a Clintonovy zdravotní nadace, nekončí.

Přední američtí onkologové zjednoduší komplexní metody léčení - sepíší návod, který bude použitelný i ve špatně zařízených afrických nemocnicích, kde se místní přetížení lékaři nemohou specializovat na léčbu konkrétního druhu rakoviny. Programátoři IBM tyto metody zpracují do srozumitelné online aplikace, kterou si bude moct prohlédnout každý lékař s přístupem k internetu (který je i v chudých koutech Afriky přes levné modely chytrých telefonů běžný).

Tento příběh ukazuje, jak se svět posunul od počátku tisíciletí. Tehdy farmaceutické koncerny tvrdily, že nemohou Afričanům nabízet léky tlumící AIDS za nízkou cenu, protože potřebují zohlednit náklady na výzkum. V roce 2005 pak došlo z iniciativy George W Bushe k přelomové dohodě, která je z globálního pohledu možná nejpozitivnějším dědictvím jeho prezidentování. Cena antiretrovirálních léků výrazně klesla, farmaceutické firmy mají nadále vysoké zisky a miliony lidí nakažených virem HIV přežily.

Tento model se nyní v přístupu k chemoterapii opakuje a na začátku opět stojí zmíněná indická firma Cipla. Ta v roce 2001 stála i na počátku cenové revoluce v léčbě AIDS. Ředitel koncernu Yusuf Hamied tehdy nabídl Lékařům bez hranic roční léčení AIDS za 350 dolarů na pacienta, ačkoli běžná tržní cena těchto léků v té době byla 12 tisíc dolarů. Tato nabídka ukázala možnosti, jak jdou ceny stlačit, a podle The New York Times změnila přístup výrobců léků: snaží se například uspět v žebříčku Access to Medicine Index, který měří jejich úsilí při distribuci medicíny k nejchudším lidem.

Reklama
Reklama