Příběh novozélandských velryb má špatný konec. Zřejmě jim v zátoce selhal sonar

Koho zajímá, jak to dopadlo s novozélendskými velrybami, o kterých jsme v této rubrice psali v pátek, pak vězte, že s většinou z nich špatně. Tři sta mrtvých mořských savců teď Novozélanďané pohřbívají do písčitých dun odlehlé části národního parku, kam normálně nechodí lidé.

Co se tedy vlastně stalo? Zatím existují různé teorie, proč stovky velryb náhle uvízly na odlehlé novozélandské pláži. Podle jedné z nich vyděšení mořští savci prchali před útočícími žraloky - na jedné z mrtvol se našly otisky žraločích zubů. Jiná možnost je, že se velrybí navigátor dopustil chybičky a špatně navedl stádo při obeplouvání mysu. Zbytek velrybí tlupy za ním putoval jako krysy za krysařem¨.

V každém případě se zdá, že zátoka, do níž se desítky a později stovky velryb dostaly, je pro velrybí sonarovou navigaci obzvlášť zákeřná. Pobřeží v tomto místě vytváří široký oblouk a písčité dno se zvedá jen pomalu. Jak velryby vplouvají do zátoky, nedokážou díky kombinaci písku a mírného svahu včas odhadnout, že se dostávají do pasti.

Když pak dorazí odliv, ocitnou se v neřešitelné situaci: začnou zmatkovat a nakonec uvíznou na písku. Situaci ještě zhorší volání o pomoc, které uvízlé velryby vysílají ke svým druhům. Ti přispěchají na pomoc a dopadnou stejně jako jejich předchůdci.

Co naděláme; Novozélanďané se rozhodně snažili uvízlým živočichům pomoci. Smutná reportáž třeba zde.

https://www.youtube.com/watch?v=KUm-2–7–7S4