Soudný den: Po chemickém útoku v Sýrii musí Trump ukázat i jestřábí činy

Chemický útok proti syrskému městu Dúmá je natolik závažným činem, že si vyžaduje vojenský zásah Západu v Sýrii. Tvrdí to komentátor deníku The Guardian Simon Tisdall. “Pro Británii a její spojence přišla chvíle, kdy musí provést systematickou a koordinovanou vojenskou akci s cílem omezit možnost Bašára Asada vraždit syrské civilní obyvatelstvo,” píše doslova.

A dříve, než se začneme hroutit z představy další nekonečné intervence na Blízkém východě, máme si prý připomenout, že od roku 2011, kdy konflikt propukl, nic nefungovalo - žádná příměří, zastavení palby, rozhovory na místní úrovni ani mezinárodní vyjednávání. Počet obětí se mezitím blíží pěti stům tisícům a další na řadě je provincie Idlib kontrolovaná povstalci, kde v tuto chvíli žije v hrůze z dalšího vývoje několik miliónů civilistů.

Komentátorovi The Guardian jakoby dával na dálku za pravdu americký prezident Donald Trump, který si v pondělí vzal 48 hodin na to, aby si rozmyslel tvrdou odpověď. Postupuje zjevně ve spolupráci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a francouzská vláda zní docela rozhodně. Její mluvčí prohlásil, že “pokud byla překročena červená čára (čímž se myslí použití zbraní hromadného ničení), přijde odpověď” - a dodal, že informace, jež spolu Francouzi a Američané sdílí, skutečně nasvědčují nasazení chemických zbraní.

Moment, můžete si v tuto chvíli říkat, červená čára, to zní povědomě. Demarkační linii, za níž následuje tvrdá odveta Západu, narýsoval do písku syrské pouště už Barack Obama. V roce 2013 ji Asad překročil, když při jiném chemickém útoku zahynulo okolo 1300 lidí.  Server The Atlantic připomíná, že tento moment byl dost možná pro Asada i jeho íránské a ruské spojence bodem obratu.

Obama, jak známo, na poslední chvíli hrozby nesplnil. Místo toho přistoupil na ruskou nabídku dohody o syrském chemickém odzbrojení, jež se ovšem nakonec nenaplnila. A důsledky jsou fatální. “Asad již prolomil globální tabu proti použití chemických zbraní a při té příležitosti upozornil na nesoudržnost mezinárodního společenství. Sýrie ukázala, že mezinárodní liberální řád je iluze. Výlevy Západu na téma ‘nikdy více’ neznamenají nic, když se odhodlaný diktátor s významnými zahraničními stoupenci za zády rozhodne páchat zločiny proti lidskosti,“ píše The Atlantic.

A co teď? Chemický útok proti Dúmá může být snadno zlomovým okamžikem Donalda Trumpa podobně, jako byl fatální chybou Baracka Obamy. Trump je znám vypjatou a agresivní rétorikou: třeba Severní Koreji hrozil ohněm a sírou, pokud jen pomyslí na cokoliv, co by ohrozilo Spojené státy, a může se zdát, že mu hrozby zatím vycházejí. Jeho tým navíc posílili skutečně tvrdí jestřábi a je zajímavou hrou osudu, že situace okolo syrských chemických zbraní se vyhrotila právě v den, kdy se Trumpovým poradcem pro otázky národní bezpečnosti stal jestřáb všech washingtonských jestřábů, stoupenec vojenských útoků, bombardování a změn režimů John Bolton (o návratu legendárního člena mnoha republikánských vlád čtěte v novém Respektu 15/2018).

Teď ovšem silná slova na věci mnoho nezmění. Asad chemické zbraně používá, a pokud mu někdo jasně nevysvětlí, že za to do budoucna zaplatí vysokou cenu, bude je i nadále beztrestně používat jako výsměch civilizovanější části lidstva. Až dosud se zdá, že základním kamenem Trumpovy zahraniční politiky je jeho naprostá nevyzpytatelnost. V odvetě proti Asadovi, jehož sám nazval v pondělním tweetu “zvířetem”, bude muset hodně odkrýt karty. Ve hře přitom není pouze Sýrie, ale také to, jestli bude jestřábí řeči z Washingtonu brát napříště někdo vážně. Některá média v této souvislosti dokonce píší o „soudném dni“ - který spolu s vyšetřováním ruského vlivu na volby rozhodne, jak bude vnímáno Trumpovo prezidentství.