Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Denní menu, Společnost

OSN: Kvůli naší pohodlnosti je planeta na pokraji globální plastové kalamity

Ilustrační foto • Autor: Profimedia, FLPA
Ilustrační foto • Autor: Profimedia, FLPA

Lidstvo by mělo urychleně omezit především používání jednorázových plastů, jehož dopad na životní prostředí je katastrofální, varuje v naléhavém komentáři pro deník The Guardian ředitel programu OSN pro životní prostředí Erik Solheim. Naše planeta je totiž podle něj na pokraji globální plastové kalamity.

Více než 100 let po vynálezu plastu jsme se na něm stali závislí. Dychtili jsme po výrobku, se kterým bude život levnější, rychlejší, jednodušší. Po století jsme plast nekontrolovatelně vyráběli a používali. Dnes je jím zaplaven celý svět a pohodlnost se přehoupla v krizi, rekapituluje Solheim. S plastem se setkáváme každičký den – a bohužel už nejen v nejrůznějších formách výrobků, ale i v jídle, nápojích i přírodě. Plast prostoupil do potravinového řetězce a začíná se objevovat v našich plicích, žaludku i v krvi. Vědci teprve začínají zkoumat zdravotní následky, nicméně je očividné, že plast má na náš organismus i svět obrovský vliv.

Od začátku výroby jsme vyprodukovali asi devět miliard tun plastu. A třetina byla určena k jednorázovému použití; rychlé spotřebě a ještě rychlejšímu vyhození. Brčko, které si na pár minut strčíme do pití, se v přírodě rozkládá 200 let.  Plast se často ocitne v oceánech, kde zabije přes 100 000 mořských živočichů ročně. Před pár dny svět obletělo video velryby, která uhynula v Thajsku poté, co spolykala více než 80 plastových sáčků.  Velryby mrtvé kvůli plastu byly nalezeny na pobřeží i v Norsku nebo ve Španělsku.

Ve vodě každoročně skončí 13 milionů tun odpadu. Zaplavena jsou i pobřeží, například ve Velké Británii se jeho objem na plážích za posledních 20 let zdvojnásobil.  A vyhlídky do budoucnosti jsou ještě děsivější; světová produkce plastu by se v následujících 10 - 15 letech ještě měla raketově navýšit, jen letos se očekává výroba 360 milionů tun. Už tak nestačí o problému jen mluvit, musíme jednat, opakuje  Erik Solheim a vybízí: Začít může každý u sebe.  Občané musí jednat jako zodpovědní spotřebitelé a informované občané.

Někteří lidé už začínají odmítat plastová brčka a příbory, čistí pláže a pobřeží, přemýšlejí o tom, co kupují. A pokud se k plastu zodpovědně začne stavět ještě více lidí, prodejci budou nuceni hledat alternativy. Firmy by si tak měly zakládat na ekologickém přístupu a být zodpovědné za životnost svých výrobků.

K tomu je však podle Solheima nutný i aktivní přístup vlád, které by se měly zasadit o tvrdší zákony směrem k produkci a konzumaci plastu. Například Keňa a Rwanda již zakázaly jednorázové plastové tašky. Evropská komise zase nedávno navrhla zákaz plastových brček, nádobí, míchátek a dalších jednorázových plastů. Jejich prodej by měl být zakázán, existuje-li dostupná a cenově přijatelná alternativa. Proč by to nešlo i u jiných nerozkladatelných výrobků? ptá se představitel OSN.

Pokud zamezíme znečištění plasty, zachráníme cenné ekosystémy, zmírníme změnu klimatu, ochráníme biodiverzitu, a tím i lidské zdraví. Pokud se chceme dožít udržitelnějších zítřků, musíme proti plastové krizi způsobené naší pohodlností bojovat už dnes, končí ředitel programu OSN pro životní prostředí svou výzvu.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].