Je tu dobrá zpráva pro pracovníky velkých firem, kteří zpracovávají nezáživné tiskové zprávy o hospodářských výsledcích svých zaměstnavatelů: alespoň někdo je totiž čte. Špatná zpráva je, že jsou to hackeři, kteří je čtou o pár hodin dřív než zbytek světa - a podvodní finančníci pak mohou tuhle časovou výhodu využívat pro milionové obchody.
Ačkoliv američtí vyšetřovatelé, kteří se tímhle aktuálním případem zabývají, mluví (asi trochu povinně) o bezprecedentním zločinu co do dopadu, rozsahu a důmyslnosti, celé je to velmi jednoduché. Firmy posílají svodky společnostem, které je rozesílají dál - novinářům, obchodníkům, analytikům; tedy těm, kteří je čtou jen s omezenou pozorností. Ovšem s několikahodinovým předstihem a v této době jsou tajné.
Nejde tedy o nic jiného, než se do databáze ještě neuveřejněných zpráv dostat, a pak je zájemcům za poplatek pouštět. Autor dnešního menu nechce znít, jakože něco podobného dělá obtýden, ale nejsofistikovanější útok to nebyl. Navíc není ani nový. Podobnými úniky informací se prokurátoři zabývali v posledních deseti letech dvakrát. Vskutku zarážející je ovšem zmiňovaný rozsah: nezákonně získané informace zhodnotili podvodníci na sto milionů dolarů. To je částka, která případy z minulosti řádově přesahuje. Obvinění (devět osob ukrajinské, ruské a francouzské státní příslušnosti) proto čeká trest až do 20 let. A to už by se ani s tímhle “bezprecedentním rozsahem“ nevyplatilo.
Na případu je podle analytiků zajímavé hlavně to, kde všude dnes hackeři hledají zadní vrátka. Nejníže visící plody na stromu nelegálního přístupu k datům už jsou posbírané, anebo naopak důkladně oplocené, takže vše dá zbytečně velkou práci. Hackeři proto zapojují imaginaci a hledají na místech, kde by to nikoho nenapadlo. Třeba na nudných byznysových zprávách čekajících pár hodin na zveřejnění. A připomínají, že hakcnutelné je takřka všechno.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
