Italská automobilka Ferrari poveze za dva týdny na autosalón do Ženevy nový model, který má být jejím nejrychlejším a nejvýkonnějším sériově vyráběným autem. Ferrari 812 Superfast má 12válcový motor a výkon přes 800 koní, což je pro srovnání pětkrát víc než u nejprodávanější octavie. Maximální rychlost dvoumístného stroje činí 340 km/h, zrychlení z 0 na 100 km/h výrobce slibuje za 2,9 vteřiny. Tři kusy budou po prázdninách na prodej i v Česku.
Ferrari letos slaví 70. výročí - a ženevská premiéra, kvůli které se míchá i speciální nostalgická červená barva pojmenovaná rosso settanta, bude jedním z vrcholů letošního jubilea. Skalní fanoušky ale znepokojuje informace, co bude dál. Hlavně to, že o novém modelu, který má objem motoru 6,5 litru, se mluví jako o posledním ferrari s klasickým uřvaným atmosférickým motorem ze staré školy, po kterém přijdou stejně jako u jiných výrobců menší přeplňované turbomotory nebo hybridy - jak velí trend snižování emisí a spotřeby.
Tedy něco, co je možná pro většinu inženýrů i řidičů otázkou technologického pokroku a smysluplnou snahou skloubit globální rozmach automobilismu s přežitím planety, ale v případě italské macho-značky může kdekdo brát jako symbol zbytečné regulace, která s proklamovanou nespoutaností nejde dohromady.
Z technického hlediska existuje řada racionálních důvodů, proč klasické atmosférické motory vycházejí z módy. A nejde jen o předpisy, ale i výkonnostní tabulky – třeba Tesla má už dnes díky úplně nové konstrukci elektromotoru lepší zrychlení než nové Ferrari.
U Ferrari se přitom o regulaci momentálně mluví i v dalších ohledech. Ferrari dříve patřilo do stejné skupiny jako Fiat. Limity na emise a spotřebu paliva, jimž každá automobilka podléhá, se tak rozprostřely mezi pestřejší sortiment a větší množství vyrobených aut. Od loňska je však Ferrari samostatnou značkou, a dokud vyrábí do deseti tisíc aut ročně, regulace není tak přísná, navíc malé série aut a s nimi spojený pocit výlučnosti mají zákazníci rádi.
Nicméně šéf Ferrari Sergio Marchionne už loni začal mluvit o tom, že po osamostatnění je v objemu výroby potřeba mířit výš. Z dnešních 8000 vozů ročně by se Ferrari mělo do roku 2019 dostat na 9000; a přestože to podle Marchionneho není prvořadý cíl, kolem roku 2025 by mohla padnout i ona hranice deseti tisíc.
Šéf automobilky v této souvislosti slíbil „fundamentální posun“ v tom, jak jeho firma k výrobě aut bude přistupovat. Všechna ferrari prodávaná od roku 2019 prý budou mít v motoru hybridní prvek. Marchionne počítá i s přeplňovanými motory i elektromotory, ale staromilci se prý nemusejí bát: prvořadým cílem je vyrábět ještě lepší a ještě výkonnější auta.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
