0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Denní menu25. 5. 20158 minut

Facebook má rozlišovat mezi pornografií a uměním

Odmítli Irové církev? :: Střídání v čele Samsungu :: V Brazílii střílejí policisté děti :: Rozhovor s Johnem Nashem

Jen v galerii • Autor: Globe Media /  Reuters

Jak už jistě víte, Irové v referendu kývli na změnu tamní ústavy, která homosexuálům zajistí rovnost v přístupu k manželství. Irsko je navíc první zemí, kde takovou změnu zařídili lidé ve všelidovém hlasování. Což způsobilo i úžasné vzedmutí zájmu o veřejný život: kvůli hlasování se domů kupříkladu vracely tisíce Irů žijících v cizině.

V zemi, která ještě donedávna platila za nejkatoličtější v Evropě, se tímto rozhodnutím otevřela nová debata o postavení a vlivu katolické církve. I když výsledek nemusí nutně znamenat, že všichni, kteří volili ano, církev opustili, jak upozorňuje magazín Time. A připomíná výzkumy, podle nichž se i ve Spojených státech rozšiřují počty věřících, kteří svazky gayů a leseb otevřeně podporují. V USA jsou to dnes dvě třetiny katolíků, zatímco ještě před deseti to bylo šestatřicet procent. Navíc některá další tabu zůstávají – kupříkladu potraty v Irsku pořád stojí mimo zákon.

Reklama

Je symbolické, že první výkop k oné debatě udělal dublinský arcibiskup, když prohlásil, že církev potřebuje „reality check“, tedy srovnat krok s realitou. „Myslím, že jsme svědky sociální revoluce. Revoluce, která nezačala dnes,“ cituje arcibiskupa Diarmuida Martina deník The Irish Times. „Představitelé církve úplně nepochopili, co tato revoluce znamená.“

Při velikosti Samsungu je snadné na to zapomenout, ale tento korejský obr se počítá mezi rodinné firmy - přestože rodina Leeů vlastní jen pár procent společnosti. Konglomerát osmdesáti firem s ročním obratem 300 miliard dolarů však skrze ně kontroluje. Týdeník The Economist nyní obsáhle analyzuje proces, který se v Samsungu rozjel a bývá pro rodinné podniky klíčový, tedy předání otěží z jedné generace na druhou.

Samsung Galaxy A5 • Autor: Samsung
Samsung Galaxy A5 • Autor: Samsung

Současný šéf Samsungu a syn zakladatele firmy Lee Kun-hee loni ve svých dvaasedmdesáti letech prodělal infarkt a jeho návrat k řízení už se nepředpokládá.

V posledních měsících se tak pozornost stáčí k jeho šestačtyřicetiletému synovi Jae-yongovi, který preferuje neformální přezdívku Jay. V polovině května firma oznámila, že se přebírá řízení dvou rodinných nadací, skrze něž rodina společnosti ovládá.

Už jen zmiňovaná přezdívka napovídá, že s absolventem amerického Harvardu nastanou asi společnosti trochu jiné časy. Economist upozorňuje, že nový lídr bude mít základní tři úkoly pro „tři hvězdy“ (což v překladu znamená Samsung). Dokončit transformaci společnosti stále ještě pevně svázané s Koreou a tamní kulturou v plně globální podnik, což mimo jiné znamená rozvolnění trochu kožené a konformní firemní kultury.

Dále zvládnout vztahy s konkurenty, zejména s největším rivalem, americkým Applem. Konkurenční boj se totiž nevede jen na trhu, ale i v soudních síních, kde Applu nedávno dali za pravdu v tvrzení, že Samsung pro svůj smartphone Galaxy v několika parametrech zkopíroval iPhone a přiznali mu odškodnění ve výši miliardy dolarů. Třetí výzvu pak představuje překotně se vyvíjející technologický trh, kde podle Economistu získávají na významu on-line produkty a software, zatímco Samsung se stále zaměřuje především na hardware.

Při pozornosti, která se věnuje narůstající sérii mrtvých Afroameričanů z rukou a zbraní policie, se hodí neztratit ze zřetele, že existují země, kde má policejní násilí ještě mnohem hrozivější podobu.List The New York Times v obsáhlé reportáži odhaluje trudnou realitu brazilských měst, kde lidé umírají ve větších počtech než v USA, navíc se mezi oběťmi vyskytují děti a teenageři.

Rio de Janeiro • Autor: Shutterstock
Rio de Janeiro • Autor: Shutterstock

Text začíná příběhem, který by třeba v Česku způsobil obrovský skandál: police v něm zastřelila v jedné z favel Ria de Janeiro desetiletého chlapce Eduarda doslova na prahu jeho domova. Jeho zděšeně přihlížející matce se policista nejenže neomluvil, naopak jí také přiložil zbraň k hlavě a vyhrožoval. Zmíněný muž nebyl potrestán, deník cituje vyjádření policejní mluvčí, že pouze pokračuje vyšetřování tohoto „omylu“.

I když se počty lidí zabitých brazilskou policí v posledních letech snižují, pořád jde násobky zmiňovaných amerických statistik. Zatímco ve Spojených státech, které mají o sto milionů obyvatel více než Brazílie, zemřelo v roce 2013 rukou policie 460 lidí, v největší zemi jihoamerického kontinentu to bylo za stejný rok 2212.

NYT nabízejí dosti srozumitelné vysvětlení tohoto fenoménu: jde o kombinaci špatně placené a trénované policie, reakce rekordní zločinnost (nikde na světě neevidují ročně tolik vražd jako v Brazílii – přes padesát tisíc) a také o problematicky fungující vězeňský systém. „Mnoho věznic kontrolují drogové gangy, takže policisté si často myslí, že zatknout zločince a poslat je do vězení zločinnost spíše podporuje, než by ji snižovalo,“ píše deník.

Zločinnost ovšem nezvyšují desetileté děti - a i špatně placený policista by to měl vědět. Veřejnou debatu na toto téma se nyní snaží rozdmýchat skupina matek v čele s maminkou zmiňovaného Eduarda. Zatím se jim však příliš nedaří.

Autorku menu dlouhodobě baví sledovat jednotlivce, kteří se pouštějí do sporů s globálními obry. V době, kdy má hodně lidí pocit, že mají jen limitovaný vliv i na vlastní životy, natož na dění dotýkající se ostatních, to jsou důležité příběhy, které ukazují, že věci měnit jde. Díky jednomu Španělovi musel začít Google mazat některé výsledky vyhledávání, jeden mladý Rakušan zase zařídil u soudu, že na evropských profilech Facebook nepoužívá software na rozpoznání tváře.

Nejrůznější média jako týdeník Time či Huffington Post a Guardian informují o dalším takovém zápasu, který tentokrát vede francouzský učitel Frédéric Durand-Baïssas za právo vystavit na Facebooku erotické umění. Jde o slavnou malbu francouzského malíře Gustava Courbeta Původ světa zobrazující s odzbrojující (a pro mnohé jistě šokující) přímostí jedinou věc – ochlupený ženský klín.

Přichází rychlá prohlídka očí. Nápad firmy Bosch se uplatní v Indii. • Autor: Globe Media /  Reuters
Přichází rychlá prohlídka očí. Nápad firmy Bosch se uplatní v Indii. • Autor: Globe Media / Reuters

Pan Durand-Baïssas chtěl šířit slávu tohoto díla a před čtyřmi roky na svém facebookovém profilu sdílel odkaz na fotografii díla a televizní dokument o jeho vzniku z dílny kanálu Arte; podle firmy ovšem porušil pravidla zakazující vystavení nahoty a profil mu zrušila. Francouz argumentoval tím, že opatření míří na pornografii a že by se firma měla naučit rozlišovat mezi pornografií a uměním. Profesor argumentuje tím, že pokud může malba viset v prestižním Museé d´Orsay, měl by mít možnost ji vystavit na Facebooku.

Nejprve se svého práva (a k tomu odškodnění ve výši 20 tisíc euro) neúspěšně pokoušel domoci nejprve přímo u společnosti, pak se obrátil na francouzské soudy - a Vrchní soud v Paříži mu nakonec dal za pravdu v tom, že jim přísluší v podobných sporech rozhodovat, přestože jde o firmu sídlící v americké Kalifornii. Soud argumentoval tím, že pokud jde o francouzského spotřebitele, jde právní příslušnost firmy stranou.

Na rozsudek si ještě chvíli počkáme, nicméně až padne, mohl by mít zásadní dopady pro všechny uživatele Facebooku. Jak připomíná Time, půjde ještě o víc než o právo „na nahotu“. „Bude to bitva o jednu zásadní otázku: „Může soukromá společnost nutit svoje zákazníky, aby hráli za každou cenu podle jejích pravidel?“ Výsledkem může být, že Facebook – a s ním i další globální společnosti – bude muset pravidla fungování upravit pro každou zemi jinak.

Video: V neděli zemřel významný matematik John Nash. Společně s manželkou Alicií se stal obětí autonehody v americkém New Jersey. V rozhovoru z roku 2012 mluví o vlivu, který na jeho život měl zisk Nobelovy ceny, o svém matematickém talentu i aktuálních ekonomických otázkách. 

Kulturní tip: Ladislav Sutnar: Venuše. Galerie města Plzně, 22. 5.–6. 8. Jedna ze tří výstav věnovaných plzeňskému rodákovi zahrnuje obrazy převážně ze soukromých sbírek, na nichž Ladislav Sutnar už ve zralém věku zachytil ženské akty ve svém originálním stylu joy-art. Tedy umění radosti. „Geometricky komponované figury byly jeho reakcí na soudobé americké společenské a umělecké tendence, zejména na pop-art. Inspirovat se nechal fotografiemi, dobovými časopisy i vlastní zkušeností ze života v těsné blízkosti nočních klubů v New Yorku.“


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].