pátek 8. 9. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Světovým zprávám vévodí rány živlů, které dopadají na Střední Ameriku, Karibik a jih Spojených států. Po hurikánu Harveym, který zničil (mimo jiné) město Houston a zabil přes sedmdesát lidí, přišly v rychlém sledu dvě další. Mexikem otřáslo silné zemětřesení, jež stálo život přinejmenším patnáct lidí a hrozí mu tsunami.

A samozřejmě - stále na pochodu je hurikán Irma, nejsilnější atlantická bouře v dějinách. Nemá příliš smyslu vypočítávat škody, které už způsobila, působí totiž každou minutu nové. Aktuální postup hurikánu můžete sledovat třeba zde na stránkách Guardianu. A ty také přinášejí jinou zajímavou zprávu: o tom, že před hurikánem se dá uprchnout, skrýt - nebo jím chladnokrevně proletět.

https://twitter.com/AirlineFlyer/status/905472779084025856

Prakticky všechny naplánované lety na karibské Porto Rico to tváří v tvář Irmě otočily. S výjimkou jednoho. Letadlo americké společnost Delta na pravidelné lince New York - San Juan nejprve přiletělo jako let DL431 na Porto Rico, kde právě Irma zuřila. A následně, už jako DL302, ostrov opustilo směrem zpátky na New York.

Nebyl za tím risk ani bláznovství, nýbrž detailní propočet. V momentě, kdy letadlo stálo na sanjuanské ranveji, hurikán už skutečně ostrov pustošil. Ovšem - laicky řečeno - jeho okraj má vnější šlahoun. A mezi něj a samo tělo hurikánu se pokusili meteorologové této aerolinky ve spolupráci s pilotem letadlo vmáčknout. Úspěšně. Delta následně popsala letové podmínky jako “stále ještě dost pod našimi limity”. Klíčová byla doba, již letadlo strávilo na letištní ploše. Stačilo pouhých čtyřicet minut - málo na to, aby nejsilnější bouře přeťala letovou trasu.

Kousek Delta Airlines ocenili nejen amatérští fandové do sledování aktuálních letových dat a radarů, ale jistě i 170 cestujících, které letadlo odneslo do newyorského bezpečí.

https://twitter.com/AirlineFlyer/status/905440665806483456

Reklama
Reklama
Reklama

Denní menu dále přináší

Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

V souvislosti s hurikánovou sezónou probíhá ve Spojených státech také další debata: nepomůže náhodou zkáza, kterou přivály, hospodářství? Je to debata obecná a neplatí to jen pro Spojené státy – tedy nejsou pohromy v důsledku ekonomicky dobré?

Nikdo samozřejmě aspoň nahlas neříká, že za to stojí lidské utrpení a životy, jež živelní pohromy nevyhnutelně přinášejí. Ovšem materiální škody, které napáchají, je třeba opravit a dát do pořádku -  a z hurikánových zakázek budou profitovat stavební i další firmy. To přinese pracovní místa, ta přinesou mzdy, ty přinesou útraty třeba v těch nově postavených obchodech, ty přinesou pracovní místa a ta přinesou mzdy. Americký konzervativní (leč třeba k Donaldu Trumpovi kritický) časopis National Review k tomu ovšem říká: Proboha, už toho nesmyslu nechte, živelné pohroma je vždycky špatná.

Reklama
Reklama
Reklama

Odvolává se na francouzského ekonoma Frédérica Bastiata, který podobné úvahy vyvrátil již v roce 1850  -  jde o známý příklad rozbitého ševcova okna. Jestliže se ševcovi rozbije okno, on si za šest franků koupí u sklenáře nové a těch šest franků se mu následně vrátí, protože sklenář si koupí nové boty, není švec o šest franků bohatší. Je pořád o šest franků chudší. Protože těch šest franků, které utratil za okno, mohl utratit za něco jiného - s čímž na první pohled elegantní teorie o cirkulaci útrat nepočítá.

Čili pohroma není nikdy požehnání, uzavírá National Review, jakkoliv to ve statistikách díky nárůstu zakázek může krátkodobě dobře vypadat. Houston bude pořád o dvacet miliard dolarů chudší. Nebo kterékoliv jiné město, které spláchne povodeň, poničí bouře či rozmetá zemětřesení. Takže, chtělo by se dodat, než nadějeplně čekat na další katastrofu, je lepší jednorázově vydat peníze na stavbu ochranných opatření - a jednou provždy mylný kruh pohromové prosperity rozetnout.

Reklama
Reklama