Bude na desetidolarovce odpůrkyně kapitalismu?

Nejsme sami, kdo cítí mírnou únavu z tématu řecké krize - nicméně zdá se, že v těchto dnech se skutečně schyluje k zásadnímu rozstřelu. Média si všímají nejrůznějších aspektů problému: Financial Times se podívaly na každodenní život mladých Řeků, kterým se situace začíná opravdu hodně zajídat. Další informují o panice, v níž Řekové z obavy z bankrotu vybírají z bank úspory. Podle agentury Reuters šlo jen během čtvrtka více než miliardu euro, od začátku týdne už přes tři miliardy.

Bruselský zpravodaj britských Timesů Bruno Waterfield tweetuje o chybě britského ministra financí Geogre Osborna, který popletl počet členů eurozóny, když prohlásil, že jich je osmnáct. „Řecko ještě není pryč, Georgi,“ dodal Waterfield suše.

Ale mnoho nechybí. Právě nyní rozhoduje Evropská centrální banka, zda zemi uvolní tři a půl miliardy euro coby pohotovostní pomoc. Přední evropští politici se mezitím snaží situaci uklidňovat prohlášeními, že „pořád není pozdě a dohoda je možná“ -  jak sdělil kupříkladu Steffen Seibert, mluvčí Angely Merkel.  

Americká média se podrobně věnují okolnostem střelby v kostele v Charlestonu v Jižní Karolíně,

během níž ve středu večer zemřelo devět lidí: tři muži a šest žen ve věku od šestadvaceti do sedmaosmdesáti let, mezi nimi místní pastor Clementa Pinckney. Po čtrnáctihodinovém pátrání policie dopadla hlavního podezřelého: jedenadvacetiletého muže jménem Dylann Storm Roof, o němž si lze i na základě

prvních a rychlých informací

udělat výmluvný obrázek jako mladíkovi s jasně rasistickými názory. 

Na autoportrétu, který vyvěsil na svém facebookovém profilu, kupříkladu pózuje v bundě ozdobené vlajkami dvou proslule rasistických států: Jihoafrické republiky z dob apartheidu a Rhodesie, země vzniklé na území dnešní Zimbabwe a řízené výhradně bělochy.

Lze očekávat, že Spojené státy čeká další kolo nekonečné debaty o regulaci prodeje zbraní. Mladík, který vzbudil pozornost policie už dříve tím, že v jednom z obchodních center v jihokarolínské Columbii kladl personálu neobvyklé otázky týkající se zaměstnanců i zákazníků a byl podezřelý z nelegálního obchodu s drogami, si totiž koupil zbraň za peníze, jež dostal od rodičů k jedenadvacátým narozeninám.

Vyšetřovací verzi, podle níž šlo o zločin z nenávisti („hate crime“), byť zatím není jasné, zda jde o čin jednotlivce nebo za ním stojí některá z organizovaných skupin, podporuje mocná symbolika, jíž má místo, které si vybral. Jak shrnuje on-line magazín Slate, jde o „živoucí památník“ a „historický symbol černého vzdoru vůči otroctví a rasismu“. S výjimkou Baltimoru nenajdeme na americkém Jihu starší kongregaci, než je právě tento kostel Africké metodistické episkopální církve a během let se zde odehrála řada klíčových debat souvisejících nejprve s otroctvím a později s bojem za občanská práva.

The New York Times pak připomínají předchozí útoky na černošské kostely, přičemž většina z nich neměla tak tragické následky. Smutnou proslulost získal zejména bombový útok Ku-Klux-Klanu na svatostánek v alabamském Birminghamu ze září 1963, při němž zemřely čtyři dívky a dalších dvacet lidí bylo zraněno. 

Poprvé po více než sto letech se na bankovce objeví žena, oznámilo americké ministerstvo financí. Vláda chce do výběru příslušné dámy, která bude mít vyhrazen prostor na desetidolarovce, zapojit veřejnost. A to mimo jiné skrze sociální média – na Twitteru se debata povede pod hashtagem #TheNew10. Naposled Američané platili měnou s portrétem osoby ženského pohlaví v devadesátých letech 19. století, když na jednodolarovce pobývala Martha Washington, manželka prvního amerického prezidenta.

Novou desetidolarovku Američané dostanou za pět let, v roce stého výročí devatenáctého dodatku americké ústavy, která zaručila ženám volební právo. Mezi favoritkami jsou bojovnice za zrušení otroctví, filantropka a válečná hrdinka Harriet Tubman či aktivistka bojující za občanská práva černochů Rosa Parks. Tubman už na jaře zvítězila v on-line hlasování, kde se vybíralo mezi patnácti významnými Američankami.

Zajímavé je, že krok není tak jednoznačně přijímán, jak by bylo možné předpokládat. Na stránkách deníku The Washington Post kupříkladu aktivistka Feminista Jones argumentuje tím, že Harriet Tubman by byla vysoce kritická k současnému kapitalistickému systému. „Její odkaz má kořeny v odmítání základů amerického kapitalismu. Nerespektovala tehdejší americký ekonomický systém, takže by bylo urážkou z ní dělat jeden z jeho symbolů,“ píše.

Uber je asi vážně dobrý nápad, řekli si v Amazonu. Takže maloobchodní obr plánuje novinku, která by měla vypadat asi takto: máte-li cestu do Vršovic, stavte se v kamenné prodejně na Vinohradech, vyzvedněte zásilku pro pana Procházku a doneste mu ji. Za padesát korun nebo slevu v budoucnu, nechcete?

Služba by se měla jmenovat „Mám to cestou“. Amazonu to ušetří peníze - a i když se (stejně jako u Uberu) jistě vyskytne řada právních zákrut, je to vlastně dobrý nápad. Posloužíte sice velkofirmě, ale seznámíte se se spoustou lidí, vyděláte si na kávu a zmrzlinu cestou.

Video: O tom, že technologie obvykle napíší otazník nad budoucností starých uměleckých technik a forem, víme delší dobu. Znovu a znovu se nicméně potvrzuje, že tato logika neplatí vždy. Jak ukazuje stanice BBC, dalším tradičním řemeslem, které dále existuje a prosperuje i ve věku technologií, je kaligrafie, tedy umění krasopisu. A nejnovější hit Instagramu.

Kulturní tip: Letní keramická plastika, Roztoky u Prahy, 20. 6.–31. 10. Více než dvě desítky sochařů a keramiků se po rekonstrukci vracejí do parku kolem vodní tvrze Středočeského muzea v Roztokách u Prahy. Základem jejich plastik je keramická hlína nebo porcelánová hmota, formálně se autoři pohybují zcela volně od figurace až po abstrakci. Vystavují Hana Purkrábková, Šárka Radová, Jindra Viková, Jan Hendrych, Jan Koblasa, Karel Pauzer či Bohumil Zemánek. Akce je volně přístupná.