Respekt pro Ježíška
Despekt pro policejní hummer a respekt Ježíškovi – nad tím nápadem kolegy Marka Švehly se většina z nás nejdřív ušklíbla. Až pak nám došlo, jak rádi za Ježíška jsme a jak obdivuhodný výkon v dnešní době jeho neustálá přítomnost o Vánocích představuje. Respekt.
Dnes nebudu psát žádnou novou glosu a využiji něco trochu staršího. Shodou okolností jsem si vzpomněl na jeden z vůbec prvních textů, který mi kdy noviny otiskly a který také hájil Ježíška. Je z něj dosti cítit středoškolský sloh, ale ta otázka v závěru, ta mi přijde zajímavá dodnes: Jak jste si Ježíška jako děti představovali? Sestřenice mi asi v pěti letech prozradila, že zahlédla jeho tmavé křídlo a pro mě už to byla navěky štíhlá černá postava, posetá zlatými hvězdami. Pro kamaráda létající veverka s nůší na zádech.
P.S. Srdečně děkuji Davidu Hertlovi, že mi podobné věci ve Svobodném hlasu tisknul, a já se tím můžu dnes živit.
Ježíšek versus Santa Claus
(Svobodný hlas, 21.11.2002)
V sychravých podzimních dnech jakoby padající list symbolizoval pomíjivost věcí. Začátkem listopadu jsme si připomněli „dušičky“, vzpomínku na zesnulé. Pro mnohé z nás to není období příliš veselé. Pro Američany je 31. říjen jedním z nejočekávanějších dní v roce. Na toto datum připadá Halloween. Děti v rozmanitých kostýmech obcházejí dům od domu s večerní koledou. Atmosféru dokresluje duchařská výzdoba a všudypřítomné světlo vydlabaných dýní. Původně pohanský zvyk starých Keltů přinesli irští přistěhovalci do Ameriky v 19. století. Netušili, jakou oblibu si získá. Před dvěma týdny se takový rej masek objevil i v Lounech na rynečku. Akce to byla podařená, zájem návštěvníků překvapivý. Do jisté míry se není čemu divit. Nechybí nám karnevaly, křepčení v maskách a čistě ideologicky odlehčené průvody typu prvomájového? Některé západní zvyky by tu mezeru mohly vyplnit. Nedávný zážitek před výlohou hračkářství mi ale připomíná, že nic se nemá přehánět.
Škemrajícího caparta tam utěšovala matka slovy: „Počkej, co ti přinese Santa Claus“. Žádat dárky od obtloustlého vousatého staříka je zřejmě snazší než od Ježíška. Vždyť každý z nás si ho představoval trochu jinak – pro jednoho z mých přátel to byla velká létající veverka s nůší na zádech. Není ale právě fantazie a představivost tím, co bychom dětem neměli brát? Snad se metafora listu, symbolizujícího pomíjivost, Ježíška netýká a přežije i Halloween.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].