Vady na kráse optimismu, telefony do televize a Poláci mezi MMF a eurem

Opravdu jen škarohlíd může být nerad, že se na trhy vrací v menší míře optimismus. Změna nálady je prostě jednoznačnou podmínkou změn k lepšímu.

Podobně to platí naopak. Pokud si lidé začnou myslet, že všechno jde „do háje“, pak se to také děje: lidé přestanou utrácet a začnou spořit. Pokud si lidé začnou myslet, že jsou ohroženy banky, začnou si vybírat úspory a banky jsou pak ohroženy doopravdy apod.

Obratu v náladě je tedy třeba. Podniky a podnikatelé přestanou propouštět preventivně či „jen tak pro jistotu“, banky zase seberou úvahu k riziku a úvěrování a méně nervózní bude i spotřebitel. Pro politiky je pak vysloveně povinné šířit spíše optimismus, zvlášť je-li doba taková, že se věci tzv. lámou. Ve víru světové ekonomiky najdeme důvody jak k mírnému optimismu, tak ke skepsi.

Takže nyní k té skepsi, protože já osobně šíření optimismu v popisu práce nemám.

Příčiny krize nebyly pouze psychologické, mediální či virtuální. Byly zde reálné špatné úvěry a hypotéky lidem, kteří nemají stabilní a dostatečné příjmy. Tyto úvěry pak byly rozsekány a rozemlety s úvěry dobrými, delšími, kratšími a jejich toxicita se pak ještě zvýšila. Dokud se banky těchto úvěrů úplně nezbaví, nezmění se ani jejich ochota k riziku. Samotná změna nálady je tedy podmínkou nutnou, nikoli však postačující.

Máme tu navíc nové špatné úvěry pocházející z reálné ekonomiky: z propadu průmyslu a exportu a špatné úvěry z různých developerských projektů.

Pak je tady efekt nezaměstnanosti. Ta přichází se zpožděním a poroste i přes změnu nálady: v Česku, Německu i Americe. Vysoká nezaměstnanost bude mít zpětně vliv na poptávku a proto ekonomové mluví o krizi typu písmena L nebo W nebo dokonce trojité V.

Pak je tu otázka americké pomoci automobilkám a nestandardních konkursních řízení. Jak se osvědčí odboráři v Chrysleru a vláda v General Motors? Jaký bude vliv omezení práv věřitelů na ochotu investorů působit v USA?

Kdo dostane americký rozpočet a státní dluh zpátky pod kontrolu? Kdo dostane zpátky pod kontrolu bilanci americké centrální banky, která dnes především sama financuje ekonomiku a jejíž bilance se má rozrůst na 80 procent HDP?

Přes mírný optimismus tu nejsou důvody věřit tomu, že svět čeká v příštích pár letech něco jiného než velmi chabý růst nebo stagnace. Bude třeba dostat rozpočty zase pod kontrolu a to znamená, že stimuly vystřídají škrty. A bude třeba dostat bilanci centrálních bank a hrozbu vysoké inflace pod kontrolu a to znamená růst úrokových sazeb.
…

Je zajímavé, že odcházející česká vláda strašila pomocí MMF jako ztrátou image (Kalousek říkával „sbalím kufry a jdu prosit k MMF“), Polsko se rozhodlo využít stand by kredit ve výši 20 miliard dolarů a to také z důvodů image. Přitom Polsku přináší krize v celém regionu relativně nejmírnější důsledky.

To, co MMF nabízí není úvěr a Polsko také žádný nečerpá. Představme si to jako otevřený kredit v poloze stand by, kdyby náhodou zase přišly otřesy a turbulence. Máme Poláky následovat? Možná ne, leč je symptomatické, že u nás tohle důležité téma nikoho moc nevzrušuje.
…

Ředitel televize Jiří Janeček opět promluvil o tom, že telefonáty politiků do televize jsou úplně běžné a normální. Stejně tak se v minulosti vyjadřovali jeho podřízení. Považovat tyhle telefonáty za normální je ovšem velká chyba. Každý takový telefon má Janeček nahrát, zveřejnit a informovat o něm neprodleně veřejnost, média, radu televize i vysílací radu. Kdyby tak bylo činěno systematicky, telefony by okamžitě ustaly.