Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Audit Jana Macháčka

Po snížení ratingu

 
Eurozóna se na konci týdne setkala se dvěma důležitými špatnými zprávami. Tou první je snížení ratingu Francie a dalších zemí (včetně Rakouska). Přelomové je ale pouze snížení ratingu Francie, která s Rakouskem jako jediná přišla o rating AAA. Druhou důležitou zprávou je rozpad vyjednávání mezi řeckou vládou a privátními investory o dobrovolné účasti na odepsání části řeckého dluhu.

Zajímavý rozbor k téže věci poskytuje komentátor Financial Times Wolfgang Münchau.

Ve svém velmi chmurném komentáři tvrdí, že obě události bylo možné předvídat, ale přesto jsou důležité, protože poskytují vhled do mechanismu toho, co se bude letos v eurozóně dít. Eurozóna upadla do spirály snižování ratingů, hospodářského poklesu, zvyšování dluhu a dalšího snižování ratingu.

Řecko velmi brzy oznámí neschopnost splatit většinu svého dluhu a možná dokonce oznámí odchod z eurozóny. Až se tak stane, reflektory zamíří na Portugalsko a nastane další vlna snižování ratingů.

Nejdůležitější zpráva je podle Münchaua to, že bude muset být snížen také rating provizorního záchranného valu EFSF, protože tento val si pouze zapůjčil rating od svých hlavních vkladatelů či zakladatelů. Snížení ratingu Francie znamená snížení věřitelské či garanční kapacity tohoto klíčového fondu. Se snížením ratingu Francie se přitom počítá již mnoho týdnů, ale evropští lídři nepřipravili žádný plán B pro nastalou situaci.

Tím, že byl snížen rating Francie a Rakouska (a nikoli Německa a Nizozemska), byla vytvarována geografická očekávání eventuálního rozpadu. Kdyby agentura snížila rating všem, bylo by to politicky mnohem snazší, toto rozhodnutí de facto Němcům znemožní přijmout myšlenku eurodluhopisů…

Server eurointelligence.com upozorňuje, že snížení ratingu se čekalo: daleko důležitější a zajímavější je jeho odůvodnění. Podle ratingové agentury se prosincový summit Unie nedokázal krizi postavit. Krize sestává ze zhoršujících se úvěrových podmínek a simultánního pokusu „odpákovávat“ vlády i domácnosti, což snižuje perspektivy růstu. Politici nejsou schopni postavit se výzvám.

Server upozorňuje na tuto pasáž:
„Je připouštěna pouze část příčin současné krize. Tedy fiskální nezodpovědnost na okraji eurozóny. Podle našeho názoru jsou stejně důležité vnější nerovnováhy a rozdíly v konkurenceschopnosti mezi vládou a periferií. Reformní proces založený pouze na fiskální zdrženlivosti riskuje, že sám sebe znemožní. Domácí poptávka padá a spolu s ní rostou obavy o příjmy a práci, a dochází tak k erozi fiskálních příjmů.
Zde je tabulka ratingů v eurozóně:
 
                           od      do
Rakousko           AAA     AA+
Belgie                 AA      AA
Kypr                    BBB    BB+
Estonsko            AA-     AA-
Finsko                 AAA    AAA
Francie               AAA     AA+
Německo            AAA     AAA
Irsko                   BBB+   BBB+
Itálie                   A         BBB+
Lucembursko     AAA     AAA
Malta                  A          A-
Nizozemsko       AAA     AAA
Portugalsko       BBB-    BB
Slovensko          A+       A
Slovinsko           AA-      A+
Španělsko         AA-       A
 
Le Monde i jiný francouzský tisk se zabývá snížením raritngu své země a hlavně tím, co to znamená, že se Francie dostává do druhé ligy. V první lize zůstává Německo a severské státy s vysokým růstovým potenciálem. Francie se dostala do druhé ligy, spolu se Španělskem a Itálií.

Podle agentury Bloomberg prohlásil rakouský guvernér Ewald Nowotny, že ratingová agentura dává najevo přichýlení se k politice amerického Fedu, který běžně nakupuje státní dluhopisy, a nemá ráda restriktivní přístup Evropské centrální banky.

Dodejme, že to je sice možné, ale pan Nowotny a jiní s tím měli dávno počítat.

Der Standard upozorňuje, že snížení ratingu Rakouska souvisí především s angažmá rakouských bank v Itálii a Maďarsku. Odpověď musí ale přijít z fiskální oblasti, Rakousko bude muset zvyšovat daně, aby mohlo posilovat banky a garantovat jejich expozice.

Dodejme, že Wolfgang Münchau už tři roky vyzývá evropské lídry, aby situaci brali vážně. Jeho pesimismus je sice oprávněný, ale přece jen poněkud příkrý a katastrofický. Minulý týden totiž přinesl i dobré zprávy pro eurozónu. Španělské i italské dluhopisy se prodaly velmi dobře a za dobrou cenu. Nadstandardní opatření ECB, která pomáhá bankám, začala konečně zabírat. A ratingové agentury mohou dělat, co chtějí, ale jejich reputace prostě není dobrá a trhy je brzy začnou brát méně vážně.

A je také třeba brát v úvahu, že ekonomické důsledky rozpadu eurozóny jsou pro Německo velmi neblahé. Diagnóza neschopnosti a zaslepenosti evropských lídrů je však v tomto případě přesná.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].