Bankovní krajina k nepoznání

Kdyby odjel nějaký bankéř o minulém víkendu na dovolenou do pralesa (bez možnosti spojení) a vrátil se nadcházející víkend, měl by asi dojem, že se nedovede probudit z podivného snu.

V „krajině Wall Streetu“ dosud stojí mrakodrapy ze skla a oceli, ale „skutečná krajina“ se v průvanu největší finanční krize od 20.let proměnila během tří dní úplně k nepoznání. Jedna z nejstarších a největších bank na Wall Streetu - Lehman Brothers - padla a je v konkursu. Anglická banka Barclays si počkala až se Lehman Brothers zhroutí a dnes vykusuje za mnohem nižší cenu nejhodnotnější části. Díky tomu se Barclays stává jedním z největších hráčů na poli světového investičního bankovnictví.

Největší obchodník s akciemi na světě – Merrill Lynch – byl nucen po „dobré radě vlády“ spadnout do náručí Bank of America. A největší pojišťovna světa (podle některých kritérií druhé největší) AIG (American Insurance Group) byla včera znárodněna, když stát získal téměř 80 procent akcií výměnou za půjčku ve výši 85 miliard dolarů. Teprve po tomto zásahu státu se světové akciové trhy vzpamatovaly a akcie začaly růst. K tomu několik poznámek.

Znárodnění AIG můžeme vlastně přirovnat k „nucené správě“, tak jak ji známe z České republiky. Do americké pojišťovny dorazili vládou jmenovaní administrátoři, kteří budou řídit vše důležité. Podle nejmenovaného zdroje deníku Financial Times (je to patrně někdo z americké centrální banky) vše bude směřovat k postupné a řízené likvidaci podniku, tak aby jeho konec vyvolal co nejmenší ruchy na světovém a americkém akciovém trhu.

Americká vláda i centrální banka tvrdí, že masivní úvěr ze státní kasy bude splacen skrze prodej částí podniku. Zde je tedy na místě očekávat, že „znárodnění“ bude nějakou dobu trvat. Vzhledem k současné situaci na trzích existuje ale pouze mizivá šance, že se daňovým poplatníkům úvěr vrátí v dohledné době zpátky. Je tedy klidně možné, že americká vláda si vyzkouší to, co tamní historie vůbec nepamatuje a nezná, tedy co to je vlastnit a řídit podnik o sto tisících zaměstnancích. Kromě centrální banky (Fed) bude americká vláda ovládat ještě pojišťovnictví (především pojištění úvěrů a pojištění proti krachům firem) a bude sama největším hráčem na trhu.

Ekonomové často používají termín „morální hazard“. Tím, že vláda zachraňuje a pomáhá, vybízí podnikatele k příliš bohorovnému chování a riskování. Jak je to tedy v případě AIG? Akcionářům a majitelům podniku vláda nepomohla, dokonce se s nimi vůbec „nepárala“. O majetek tedy přišli. Na druhou stranu vláda poskytla úvěr, který těžko bude někdy v dohledné době splacen. A ještě jedna zajímavost: jak upozorňuje John Plender v deníku Financial Times, tím že vláda nepomáhá, ale organizuje slučování velkých bank v megabanky, zadělává vlastně na velký morální hazard v budoucnu, protože pomáhá vytvořit tak gigantické instituce, které nelze nechat padnout.

Jaký bude dopad otřesů na americkou, evropskou, světovou a naší ekonomiku? To teď opravdu nikdo neví. Je-li za tím, co se děje z devadesáti procent psychologie (nálada, panika, sentiment a senzacechtivý katastrofismus médií), ani to nikdo vědět nemůže.

Jisté je jen to, že sehnat úvěr bude prostě obtížnější. Dokladem toho je, že v reakci na největší krachy na Wall Streetu od roku 1929 americká centrální banka včera nesnížila úrokové sazby. Ochota bank půjčovat klinetům i sobě navzájem je totiž tak nízká, že by na ní snížení sazeb vůbec nemělo vliv.

Zde opět malá reminiscence na náš konec 90. let. Zatímco Václav Klaus sváděl problémy ekonomiky na přísnou měnovou politiku, po sérii skandálů, krachů a defraudací české banky prostě tehdy přestaly být ochotné riskovat a půjčovat peníze. A pohyb úroků směrem nahoru či dolů to nemohl změnit.

Úterní audit: Svět prostě není spravedlivý

Pondělní audit: Zemětřesení na Wall Streetu a my

Páteční audit: Znárodnění nebo návrat do normálu?

Čtvrteční audit: ODS a selektivní očista

Středeční audit: Vyčuhuješ - dostaneš přes prsty