Volby v Bělorusku: Nevídané protesty a zatýkání protikandidátů

V Bělorusku pokračují dosud nevídané protesty proti letité vládě prezidenta Alexandra Lukašenka. Srpnové volby, od kterých diktátor očekává další potvrzení svého mandátu – už pošesté za sebou -, se komplikují. Volební komise sice podle očekávání odmítla zaregistrovat některé Lukašenkovy protikandidáty a ti nejpopulárnější skončili pro jistotu ve vězení, ale lidé se s tím tentokrát nehodlají jen tak smířit. Nesouhlas prochází celou společností a nervózní prezident už varoval Bělorusy, že „nějaké Majdany a revoluce“ jejich zemi nepomůžou - reportuje Rádio Svobodná Evropa, jehož zpravodajové skončili během posledních nenásilných protestů mezi zadrženými.

„Nikdo nám nebude říkat, jak máme žít,“ odmítl včera prezident Lukašenko kritickou reakci západních zemí na brutalitu, se kterou běloruská policie rozehnala demonstranty protestující proti vyřazení nejvýznamějších Lukašenkových protikandidátů ze srpnových voleb. Přinejmenším 300 lidí bylo zatčeno, včetně 14 novinářů. „Žádné Majdany a revoluce nedovolíme, protože nám nemohou přinést nic dobrého,“ komentoval to ve svém proslovu pětašedesátiletý vůdce s dodatkem, že on bude „bránit naši zem všemi zákonnými prostředky“. Zatímco mluvil, seřadilo se několik tisíc lidí do kilometrové fronty před  sídlem ústřední volební komise v metropoli Minsk, aby zde podali proti vyřazovacímu rozhodnutí tohoto úřadu podali oficiální stížnost. Na pokojně čekající občany po chvíli opět zaútočila policie a zatím poslední protest běloruské veřejnosti skončil jako obvykle: desítky lidí byly zatčeny a prokuratura ještě včera oznámila, že zahajuje vyšetřování kriminální činu jménem „organizace a účast v akcích narušujících veřejný pořádek v Minsku“.

Volební komise na svém úterním zasedání schválila prezidentskou kandidaturu samotného Lukašenka a čtyř dalších osob, z nichž doopravdy opoziční a nezávislou protivnicí je jen Svjatlana Cichanouská, žena populárního blogera. Do boje jde de facto v zastoupení, neboť jejímu muži Sjarhejovi úřady účast ve volbách kvůli formálním chybám znemožnily - a pak jej pro jistotu uvěznily za pobuřování. Za mřížemi skončil i Lukašenkův nejvážnější protikandidát, úspěšný bankéř a manažer Viktar Babaryka, jemuž nezávislé internetové průzkumy popularity (dělané ovšem na koleně v zemi, kde jsou nezávislé průzkumy zakázány) dávaly nad Lukašenkem mnohonásobnou převahu: když se jeho rozhodnutí kandidovat ukázalo jako nezvratné, zatkla ho policie s obviněním z „podvodu a praní špinavých peněz“  a komise teď jeho kandidaturu odmítla z důvodu údajných „nejasností a chyb“ v majetkovém přiznání. Na svobodě tak zůstává jenom jeden ze seriózních protikandidátů diktátora, bývalý běloruský velvyslanec v USA a bývalý ředitel největšího běloruského technologického parku Valerij Cepkala. Zatčení unikl zřejmě jen proto, že s Babarykovým osudem před očima zcela utlumil jakékoli svoje veřejné vystupování a nepodnikal žádné pokusy o nějakou předvolební kampaň; i jeho registrace byla ovšem odmítnuta, pro změnu kvůli údajným chybám na podpisových arších.

„Viditelně svévolné vyřazení kandidátů z volebního klání omezuje možnost lidí v Bělorusku vyjádřit svoji vůli a dopředu zpochybňuje férovost a demokratičnost tamních voleb,“ komentoval Lukašenkův postup zahraničněpolitický šéf Evropské unie Joseph Borrell. Proti vývoji v Minsku protestovaly i Spojené státy a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě oznámila, že nebude vysílat žádné pozorovatele monitorující férovost běloruských voleb, protože se jí nepodařilo získat pro ně z Minsku oficiální pozvání.