13_tema02_varianta_jaros
Autor: Milan Jaroš

Od poloviny ledna – tedy příští pátek – se má veřejnost začít objednávat se na očkování proti koronaviru. Vznikne nový rezervační systém, do nějž se v lednu budou hlásit lidé starší 80 let, od února pak všichni ostatní. Jde o součást plánu, který ministerstvo zdravotnictví v úterý představilo hejtmanům a příští týden po zapracování jejich připomínek o něm má jednat vláda. Co v něm stojí za pozornost, a co v něm naopak chybí? (Celý dokument najdete na konci textu.)

1. Kdo kdy přijde na řadu

Reklama
Reklama

Nejstarší lidé mají logicky přednost kvůli většímu riziku, které pro ně koronavirus představuje. Druhou prioritní skupinou jsou vybrané rizikové profese, jako jsou zdravotníci podílející se na péči o COVID pozitivní pacienty a lidé v sociálních službách. V těchto skupinách s nejvyšší prioritou ministerstvo napočítalo 623 449 lidí. V dalším sledu budou mít lidé na vakcínu nárok podle věku, zdravotního stavu a rizikovosti povolání. Zatím vakcínu dostalo přes 13 tisíc lidí. Očkování běží bez veřejnosti, úřady a nemocnice vytipovávají rizikové lidi samy, a to z řad zaměstnanců nemocnic, seniorů v pečovatelských domech nebo pacientů s těžkými chorobami. Přísun vakcín začne během ledna postupně sílit, ale pořád půjde o vzácné zboží. Kritické tedy v první fázi bude dobře vybrat ty, pro které má vakcína největší přínos. Strategie se nicméně touto úvodní fází nijak zvlášť nezaobírá – výběr a oslovování lidí, stejně jako sám proces vakcinace, je na úřadech a nemocnicích. Ministerstvo nyní řeší hlavně to, jak připravit další, masovější fázi.

Respekt 1/2021: Covid – jak dlouho ještě?

2. Kdy přijde na řadu veřejnost?

Až bude spuštěn rezervační systém. Od 15. ledna pro nejstarší zájemce, pro lidi do 80 let bude otevřen v únoru. Systém by sám měl být schopen seřadit lidi podle toho, jak vakcínu potřebují – tedy podle věku a zdravotního stavu, prioritní skóre budou mít i vybrané profese (viz obrázek), třeba personál nutný k zajištění chodu nemocnic nebo učitelé. Logika systému má být taková, že čím vyšší priorita kvůli věku nebo profesi, tím dřívější termín by se v systému danému člověku měl uvolnit. Pořadí se ještě může mírně měnit, ministerstvo bere materiál stále jako předběžný. Zároveň platí, že očkování je dobrovolné, teoreticky se tedy můžou uvolňovat místa pro zájemce z méně rizikových skupin dřív. Rezervační systém má zařídit stát tak, aby byl jednotný pro všechny kraje.

Tabulka nová

3. Bude dost vakcín?

Česko má dohromady objednáno 15,85 milionu vakcín pro 8,93 milionu lidí. To je ale celkový součet na rok a půl dopředu, podle smluv s pěti různými výrobci. Počet dávek a počet lidí se liší, protože čtyři z pěti vakcín se aplikují každému člověku ve dvou dávkách, pátá stačí vpíchnout jen jednou. Háček je v tom, že v EU se zatím používá jen jedna z těchto pěti vakcín - od konsorcia firem Pfizer a BioNtech. Tento týden se počítá se schválením druhé od firmy Moderna. Třetí typ od firmy AstraZeneca už prošel registrací v Británii, v Indii nebo v Mexiku. Lze tedy předpokládat, že schvalování v EU se sotva bude extrémně protahovat, na druhou stranu pevný příslib termínu neexistuje. U dalších dvou vakcín je však testování ještě v běhu a výsledek se v lepším případě datuje na jaro. V Česku tedy vše zatím závisí na jednom výrobci (brzy snad na dvou) a přísun vakcín není zatím příliš velký.

4. Proč je třeba teď spěchat?

Rychlý přísun vakcín na začátku je kritický kvůli tomu, že dřívější ochrana rizikových skupin obyvatel přibližuje okamžik, kdy půjde rozvolnit lockdown. Země, které nechaly epidemie rozhořet (a Česko je na tom podle aktuálních čísel hůř než většina zemí světa), by navíc při rychlém přísunu vakcín mohly třetí vlnu snáze zkrotit. "V současné situaci je třeba maximálně zrychlit. Pokud se do týdne nebo do deseti dnů neprojeví efekt omezujících opatření, je třeba opět změnit strategii a dovézt do ČR kvanta vakcín,“ řekl Respektu v sobotu epidemiolog pražské kliniky IKEM Petr Smejkal s odkazem na nové rekordy v počtu nakažených a plnící se nemocnice.

01
Autor: Milan Jaroš
02
Autor: Milan Jaroš
03
Autor: Milan Jaroš
04
Autor: Milan Jaroš
05
Autor: Milan Jaroš
06
Autor: Milan Jaroš
07
Autor: Milan Jaroš
08
Autor: Milan Jaroš
09
Autor: Milan Jaroš
10
Autor: Milan Jaroš
11
Autor: Milan Jaroš
12
Autor: Milan Jaroš
Očkování
Autor: Milan Jaroš
14
Autor: Milan Jaroš
15
Autor: Milan Jaroš
16
Autor: Milan Jaroš
17
Autor: Milan Jaroš
Celá fotogalerie Zavřít fotogalerii

5. Kolik vakcín máme pro začátek?

Rozpis dodávek po měsících se na různých místech vládní strategie liší, pohybuje se ale kolem půl milionu na leden, půl milionu na únor a necelého milionu na březen. Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného proto bude očkování 600 tisíc lidí z nejrizikovějších skupin trvat až do března. Pět milionů lidí, což ministerstvo považuje za první metu pro kolektivní imunitu, má být podle ministra naočkováno do konce léta. Tyto termíny ale v praxi nemusí vyjít. Pro představu: nejmenší ze všech krajů – Liberecký – má v lednu slíbený příděl 11 tisíc vakcín, v únoru 14 tisíc a v březnu 28 tisíc. „Jen lidí nad 80 let ale máme přes 17 tisíc. Když připočtu zdravotníky a fakt, že každý potřebuje dvě dávky, nevychází to ani do konce března,“ uvádí hejtman Libereckého kraje Martin Půta.

rozpis vakcin po mesicich

6. Může za pomalý start EU?

Premiér Andrej Babiš dává skluz za vinu Evropské komisi a skutečnosti, že Brusel včas neobjednal dost vakcín od nejnadějnějších značek (tak jako Izrael, který i víc zaplatil), nebo že schvalování ze strany unijních orgánů pro registraci léčiv neběží tak rychle jako v Británii. Podobná kritika se od Vánoc objevuje také v Německu. Z české optiky lze proti tomu leda namítnout, že nikdo si loni na pomalý postup Unie nestěžoval (očkování tu bylo jen teoretické téma, vakcinační strategie se začala naostro připravovat až před Vánoci) - a že je vůbec otázkou, zda by Česko bez Unie nějakou vakcínu dostalo (ministerstvo zdravotnictví to v předchozí verzi vakcinační strategie zpochybňovalo). Třeba Jihoafrická republika, kde se vakcína i vyrábí, počítá s prvními dodávkami vakcín až v létě. V EU se vyjednávání s firmou Pfizer zadrhlo také na tom, že některé členské státy měly problém s vysokou cenou vakcíny. Pokud jde o zdlouhavost schvalovacích procedur, v EU se vysvětluje nechutí pouštět preparát do oběhu ve zrychleném režimu (tak jako v Británii) a snahou dát přednost maximálním zárukám bezpečnosti.

7. Dají se vakcíny dokoupit?

Evropská komise nyní vyjednává s konsorciem Pfizer/BioNTech o koupi dalších 300 milionů dávek, tedy o zdvojnásobení toho, co je již objednáno. Původní kontrakt se zvedl z 200 na 300 milionů přes Vánoce, což také umožnilo Česku zvednout celkový příděl od všech značek z 12 milionů na nynějších necelých 16 milionů. Z toho je nově osm milionů od Pfizeru. Podle podílu na populaci EU má Česko ještě nárok na víc vakcín značky Moderna, kde ministerská tabulka zatím počítá s 1,9 miliony, ale to ještě nezohledňuje předvánoční zdvojnásobení objednávky pro celou EU z 80 na 160 milionů. Není však jasné, kdy by tyto vakcíny mohly přijít. To, co Česko dostalo přes Vánoce navíc od Pfizeru, má dorazit až na podzim.

Graf

8. Jsou brzdou jen vakcíny?

Otázkou je, zda by Česko větší přísun vakcín bylo v nynějším stádiu příprav vůbec schopno zpracovat. Hejtman jihočeského kraje Martin Kuba, který postup vlády od Vánoc kritizuje, tvrdí, že ne. „Vláda teď má – dá se říct – výhodu, že vakcín zatím není tolik. Protože není vidět, že věci jako vakcinační centra nebo rezervační systém – tedy všechno to, co je pro velké očkování veřejnosti nutné – nejsou připravené. I kdyby vakcíny byly ve větším množství, stejně bychom je v Česku nezvládli využít,“ namítá. Vládní činitelé se proti tomu hájí tím, že nebylo třeba překotně spěchat, dokud nebyly vakcíny, což diskusi stáčí do kruhu o slepici a vejci.

9. Proč kraje připravují vlastní strategie?

Kraje budou hrát v očkování důležitou roli a k vládě jsou nedůvěřivé, což souvisí jak s politikou (většina je v rukou opozice), tak se zkušenostmi z minula - ať už jde o chaos a malou vládní podporu při první vlně koronaviru nebo o povrchnost prvních dvou verzí vakcinační strategie vypracovaných ministerstvem zdravotnictví v prosinci. Přes Vánoce proto vzaly přípravu očkování z části do vlastních rukou. Kuba představil o den dřív než Blatný vlastní očkovací strategii pro svůj kraj, Středočeši si přeložili německý manuál na stavbu očkovacích center, Praha rozjíždí po vlastní ose mobilní vakcinační týmy pro domovy seniorů. V úterý měli hejtmani s Blatným videohovor, kde se některé spory vyjasnily, ale jiné ne – třeba ten, že Blatný strategii nejdřív sám odprezentoval a hejtmanům ji dal až těsně před začátkem setkání, byť pražskému primátorovi Zdeňku Hřibovi ji slíbil už před koncem roku. Věcně se spor vede mimo jiné o to, jak bude v terénu očkování probíhat – zorganizovat tento proces bude právě na krajích a lidé jako Kuba od začátku zpochybňují, že lze při očkování spoléhat jen na nemocnice a ordinace praktických lékařů, jak o tom na začátku mluvil Blatný. Poslední verze jeho očkovací strategie už počítá i s tím, co chce Kuba a jiné kraje – tedy speciální velkokapacitní vakcinační centra mimo areály nemocnic, aby šlo očkování maximálně zrychlit. Kuba slibuje takové centrum zbudovat už v únoru.

10. Co bude zajišťovat stát?

Nákupy vakcín a jejich distribuci do krajů, propagaci očkování, centrální rezervační systém a evidenci očkovaných tak, aby každý měl po absolvování zákroku k dispozici oficiální potvrzení. Rezervační systém má vycházet z toho, jaký byl používán na některých místech před Vánoci pro blokování termínů na antigenní testy. Rozdíl je tentokrát v tom, že nemocnice a testovací pracoviště si během loňského roku zřídila kvůli testům vlastní rezervační systémy a stát je pak kvůli velkému počtu už nezvládl stoprocentně integrovat. Nyní má proces běžet naopak, nejdřív vznikne rezervační systém a až pak se do něj budou očkovací centra napojovat. Potvrzení o vakcinaci se budou nahrávat lidem na jejich kartu v takzvaném portálu občana, což je už existující, ale málo používané on-line prostředí pro komunikaci se státem. Plán je, že vedlejším efektem očkování bude i propagace této služby pro další úřední postupy. Je možné, že certifikát o očkování bude časem nutný pro cestování do některých zemí. Nová vakcinační strategie má také jednu speciální kapitolu o propagaci, která si dává za úkol vylepšit pošramocenou pověst celého očkovacího procesu a zvednout do dubna procento zájemců z nynějších 40 procent na 60 až 65 procent dospělé populace.

 

xxx

Vládní plán očkování proti … by Týdeník Respekt

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jiří Nádoba

redaktor, fokus

nadoba_g6mmo
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 776

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte