0:00
0:00
Agenda8. 7. 20246 minut

Krajní pravice je opět ze hry a o dalším osudu Francie bude rozhodovat levice

Druhá největší ekonomika EU vstupuje po dramatickém víkendu do rozbouřených vod povolebního vyjednávání. Premiér odstoupil, prezident posílil a všeobecné obavy z hrozícího chaosu vybízejí všechny ke spěchu

Ve francouzských parlamentních volbách nakonec zvítězila levicová koalice Nová lidová fronta (NFP). Nejvíce mandátů získá zřejmě krajně levicová strana Nepodrobená Francie (LFI) Jeana-Luca Mélenchona, což spousta lidí nečekala. Co čekal opravdu málokdo – druhé místo pro koalici Spolu (Ensemble) úřadujícího prezidenta Emmanuela Macrona a až třetí pro krajně pravicovou stranu Národní sdružení Marine Le Pen (původní papírový favorit druhého kola). Nikdo nezískal parlamentní většinu a je tedy nejasné, co se bude dít dál – zda se někomu povede sestavit vládu, nebo bude mít Francie 12 měsíců úřednický a nepříliš efektivní kabinet (nové volby může prezident podle ústavy svolat nejdříve za rok).

Několik skutečností je ale jasných už teď – a především ta možná úplně nejdůležitější. Poté, co Emmanuel Macron nečekaně rozpustil parlament po prohraných volbách do Evropského parlamentu, dosáhl nejméně jednoho ze svých cílů – dotlačit Národní sdružení k prohře a ukázat Francouzům i světu, že krajní pravice v jeho zemi zvítězit nemůže. A znovu, po dvou neúspěšných kandidaturách na prezidentku země donutit Marine Le Pen uznat porážku (což nejméně do nedělní půlnoci neudělala).

Staronoví hráči

↓ INZERCE

Volit šlo nezvykle mnoho francouzských oprávněných voličů, šedesát procent. Ti rozhodli o tom, že o budoucnosti Francie budou nakonec rozhodovat úplně jiní hráči, než se zdálo před dvěma týdny. Jordan Bardella, kandidát na premiéra Národního sdružení, se předsedou vlády skoro určitě nestane – i kdyby se Národní sdružení spojilo s pravicovými Republikány, nebude mít zřejmě ani polovinu mandátů dolní komory parlamentu. Navíc by taková spolupráce byla nemyslitelná – většina Republikánů dala před volbami jasně najevo, že s krajní pravicí spolupracovat nechce. Vedení strany ještě před prvním kolem dokonce za poměrně bizarních okolností odvolalo svého šéfa Érica Ciottiho, který byl pro. Ciotti se jim v tom snažil zabránit tím, že se zabarikádoval v sídle strany – vedení se ale sešlo jinde a odvolalo ho. Poté soud rozhodl, že se tak stalo neprávem a část Republikánů (asi 60 lidí) se pod vedením Ciottiho rozhodla v případě úspěchu ve volbách spolupracovat s Národním sdružením. Ani to však nestačí k tomu, aby měla strana Marine Le Pen dostatečnou sílu k ovládnutí sněmovny.

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 160 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Respekt Obchod

Přejít do obchodu
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně, 10.3. 2026

Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně

Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.

"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.

Milan Jaroš10. 3. 2026