Krajní pravice je opět ze hry a o dalším osudu Francie bude rozhodovat levice
Druhá největší ekonomika EU vstupuje po dramatickém víkendu do rozbouřených vod povolebního vyjednávání. Premiér odstoupil, prezident posílil a všeobecné obavy z hrozícího chaosu vybízejí všechny ke spěchu
Ve francouzských parlamentních volbách nakonec zvítězila levicová koalice Nová lidová fronta (NFP). Nejvíce mandátů získá zřejmě krajně levicová strana Nepodrobená Francie (LFI) Jeana-Luca Mélenchona, což spousta lidí nečekala. Co čekal opravdu málokdo – druhé místo pro koalici Spolu (Ensemble) úřadujícího prezidenta Emmanuela Macrona a až třetí pro krajně pravicovou stranu Národní sdružení Marine Le Pen (původní papírový favorit druhého kola). Nikdo nezískal parlamentní většinu a je tedy nejasné, co se bude dít dál – zda se někomu povede sestavit vládu, nebo bude mít Francie 12 měsíců úřednický a nepříliš efektivní kabinet (nové volby může prezident podle ústavy svolat nejdříve za rok).
Několik skutečností je ale jasných už teď – a především ta možná úplně nejdůležitější. Poté, co Emmanuel Macron nečekaně rozpustil parlament po prohraných volbách do Evropského parlamentu, dosáhl nejméně jednoho ze svých cílů – dotlačit Národní sdružení k prohře a ukázat Francouzům i světu, že krajní pravice v jeho zemi zvítězit nemůže. A znovu, po dvou neúspěšných kandidaturách na prezidentku země donutit Marine Le Pen uznat porážku (což nejméně do nedělní půlnoci neudělala).
Staronoví hráči


Volit šlo nezvykle mnoho francouzských oprávněných voličů, šedesát procent. Ti rozhodli o tom, že o budoucnosti Francie budou nakonec rozhodovat úplně jiní hráči, než se zdálo před dvěma týdny. Jordan Bardella, kandidát na premiéra Národního sdružení, se předsedou vlády skoro určitě nestane – i kdyby se Národní sdružení spojilo s pravicovými Republikány, nebude mít zřejmě ani polovinu mandátů dolní komory parlamentu. Navíc by taková spolupráce byla nemyslitelná – většina Republikánů dala před volbami jasně najevo, že s krajní pravicí spolupracovat nechce. Vedení strany ještě před prvním kolem dokonce za poměrně bizarních okolností odvolalo svého šéfa Érica Ciottiho, který byl pro. Ciotti se jim v tom snažil zabránit tím, že se zabarikádoval v sídle strany – vedení se ale sešlo jinde a odvolalo ho. Poté soud rozhodl, že se tak stalo neprávem a část Republikánů (asi 60 lidí) se pod vedením Ciottiho rozhodla v případě úspěchu ve volbách spolupracovat s Národním sdružením. Ani to však nestačí k tomu, aby měla strana Marine Le Pen dostatečnou sílu k ovládnutí sněmovny.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.



















