Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Agenda

Kdy když ne teď, kdo když ne my. Scholz popsal v Praze svou vizi jednotné Evropy

Německý kancléř dorazil do Česka na první oficiální návštěvu od nástupu do úřadu

Německý kancléř Olaf Scholz v Praze • Autor: KAY NIETFELD / AFP / Profimedia
Německý kancléř Olaf Scholz v Praze • Autor: KAY NIETFELD / AFP / Profimedia

Sejdou se pražská vrchní státní zástupkyně, německý novinář, česká novinářka, přední akademický expert na Německo a skupinka českých i zahraničních studentů… Tak nezačíná vtip, jde o popis návštěvníků a návštěvnic usazených vedle sebe v rohu pražského Karolina, kde se v pondělí dopoledne sešli k poslechu projevu Olafa Scholze.

Německý kancléř do Prahy dorazil na první oficiální návštěvu od nástupu do úřadu a evropská média dopředu psala o „dlouho očekávaném projevu“. Zahraniční zájem o to, co Scholz přednese, byl patrný i z velkého počtu německých novinářů, kteří s ním do Prahy přijeli. V kuloárech před projevem probíhaly čilé diskuze zasvěcenců, co od Scholze lze čekat (hodně) a jak emotivní jeho řeč bude (málo).

Velký zájem o „pražský projev" je logický. Navzdory tomu, že Evropa prožívá největší bezpečnostní krizi od druhé světové války, není jindy silné Německo momentálně lídrem, který by sebevědomě ukazoval cestu vpřed. Hlavní břímě vojenských dodávek směřujících na Ukrajinu převzaly Spojené státy a také na diplomatické frontě Německo v posledních měsících působí spíše rozpačitě. Koulí na noze oslabující německou pozici je závislost na ruském plynu. Německo se s ní sice v posledních měsících intenzivně snaží skoncovat, ale reputačně mu škodí. Kde by dříve Německo hrálo hlavní roli, tam dnes mnohem silněji do debat vstupují pobaltské nebo východoevropské státy. Německý kancléř se navíc publicitě a médiím spíše vyhýbá a velký projev tak byl příležitostí, jak detailněji německou pozici představit.

Scholz působil, že si je oslabeného postavení Německa na evropské scéně vědom. Opakovaně zdůrazňoval, že chce naslouchat perspektivám jiných států a hledat společný evropský postup - ostatně důležitý projev nepronesl doma, ale na zahraniční půdě. „Nabízím zde materiál k přemýšlení, ne hotová německá řešení,“ ujišťoval.

Co se týče rétorických schopností, Scholz je velmi odlišný typ politika než například Barack Obama nebo na evropské scéně Emanuel Macron. Místo vzletného projevu, který by publikum unesl, tak představil - vlastními slovy - „strategický update“. V téměř hodinovém projevu ale zazněla řada zajímavých bodů a občas i zcela konkrétní stanoviska, kterým směrem Scholz chce EU táhnout.

Zaprvé, německý kancléř jasně podpořil nutnost reforem a změn evropských institucí - tedy něco, k čemu například Česko dlouhodobě vyjadřuje skepticismus. „Odhodlaně podporuji rozšíření EU o Ukrajinu, státy západního Balkánu, Moldavsko a časem i Gruzii. EU s 36 státy ale prostě bude vypadat jinak. Ukrajina není Lucembursko, Portugalsko vnímá problémy jinak než Severní Makedonie,“ řekl.

Aby rozšířená EU mohla efektivně fungovat, budou podle něj potřeba změny ve všech unijních institucích. Evropský parlament by měl přepočítat, kolik poslanců připadá na jednotlivé státy, Evropská komise v některých případech nechat dva komisaře řídit jedno portfolio tak, aby si jednotlivé stát udržely vlastního komisaře, ale nedošlo k přílišnému drobení evropské agendy - a Evropská rada by měla v některých případech zrušit právo veta jednotlivým státům. Právě návrhy na zrušení práva veta se zabývá během svého předsednictví i česká vláda a německý kancléř dal jasně najevo, kde v tom jeho kabinet stojí.

Zadruhé, Scholz podpořil jak posilování obranných kapacit v rámci NATO, tak budování evropských obranných projektů. Specificky zmínil například speciální systém evropské protivzdušné obrany, za který by Německo chtělo převzít odpovědnost a k němuž by se podle Scholze mohli přidat i regionální sousedi. Tedy například i Česko; a vzhledem k tomu, že Češi i Němci shodně plánují nakoupit americké stíhačky F-35, prostor pro spolupráci a koordinaci se tu nabízí.

Zatřetí, ve své řeči Scholz neopomněl ani téma, ke kterému má Německo tradičně blíže než k věcem jako vyzbrojování – tedy rozpočet. „Kromě migrace nás málo věcí rozdělovalo tak jako fiskální politika,“ přiznal, „ale ideologie ale musí ustoupit pragmatismu.“ I tady byl vidět posun, který německá politika v posledních letech prožívá. Zatímco v obraně jde směrem k tvrdšímu postoji, naopak co se týče zadlužování, tak své pozice rozvolňuje.

Nejjasnějším příkladem byl vznik společného fondu na obnovu po pandemii, kde Německo souhlasilo se společným zadlužením, do té doby nemyslitelným opatřením. A ačkoliv i v Praze Scholz mluvil o potřebě přijít s řešením, jak dostat pod kontrolu rostoucí zadlužení jednotlivých států, jedním dechem dodal, že ví, že Evropané očekávají například rychlejší opatření proti změně klimatu - tedy věci, které budou stát peníze.

A začtvrté, krátce ale přece Scholz mluvil i o situaci v Polsku a Maďarsku a problémech s dodržováním právního státu. „Měli bychom Evropskou komisi podpořit, aby mohla problémy řešit. Nerad bych viděl spory o právní stát mířit až k evropským soudům,“ uvedl kompromisně.

Jakkoliv šlo ze strany místy o velmi technickou řeč plnou politických detailů, v Karolinu zazněl evropský projev, který německý kancléř prošpikoval specificky českými referencemi - na sametovou revoluci, studentské stávky, Kafku, Kunderu nebo Masaryka. a kontury Evropské unie, kterou by Scholz rád budoval, byly poměrně jasné: víc nadnárodní, jednotnou, schopnou samostatné existence v ekonomické i vojenské oblasti. „Kdy když ne teď, kdo když ne my,“ pronesl Scholz česky. „Odpusťte mi moji výslovnost, ale tohle bych opravdu chtěl zakřičet po celé Evropě,“ ukončil Scholz svůj projev. Ale jak je pro německého kancléře typické, na skutečné zvyšování hlasu samozřejmě nedošlo.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].