Čekání na Zemana. Tři scénáře vzniku Fialovy vlády
Jaké možnosti má pětikoalice, když prezident bude odmítat jako ministra zahraničí Piráta Lipavského
Tento pátek skončí schůzky prezidenta Miloše Zemana s kandidáty na ministry ve vládě premiéra Petra Fialy. Příští týden by Česko tak mohlo mít nový kabinet. Ale jak vyplynulo z úterní návštěvy nominanta na post šéfa ministerstva zahraničí Jana Lipavského (Piráti), prezident nakonec vážně může namísto jmenování blokovat vznik vlády v podobě, kterou na Pražský hrad Fiala přinese.
Podle zdrojů Frekvence 1 měl Lipavskému prezident „doporučit“, aby z kandidatury odstoupil. Zemanovi jde podle informací v médiích především o rozdílný pohled na to, jestli se má česká ambasáda v Izraeli přesunout z Tel Avivu do Jeruzaléma. Prezident je dlouholetým zastáncem tohoto kroku. Izraelská strana totiž chce, aby svět uznal Jeruzalém jako hlavní město Izraele (část Jeruzaléma je považována z pohledu mezinárodního práva za anektované území a Palestinci by označení Jeruzaléma za hlavní město Izraele považovali za v rozporu s právem). Možný budoucí ministr na tiskové konferenci konané po schůzce k obsahu rozhovoru s prezidentem pouze řekl, že „diskuze byla věcná a korektní“. Už dříve se však Jan Lipavský k přesunu ambasády v Izraeli stavěl opatrně s tím, že postoj je potřeba vydiskutovat.
O tom, že prezident republiky nemůže mluvit do složení vlády, které navrhl premiér, už se psalo hodně. „Česká ústava je ústavou parlamentní formy vlády a prezident republiky nemá odpovědnost za vládu, ta odpovídá sněmovně. A z toho vyplývá povinnost prezidenta jmenovat členy vlády, které mu navrhne premiér,“ komentoval aktuální situaci v České televizi například šéf katedry ústavního práva na pražské právnické fakultě Marek Antoš.


Přes poměrně jasný ústavní text však na Petra Fialu v příští dny, možná týdny čekají tři možné scénáře podle toho, jak se hlava státu nakonec zachová.
Scénář číslo jedna
Nově formující se vládní garnitura spoléhá na to, že Miloš Zeman přes výtky k Janu Lipavskému nakonec kabinet jako celek jmenuje – přestože si možná při slavnostním aktu neodpustí nějaký komentář. I proto designovaný předseda vlády Petr Fiala a obecně šéfové stran sdružených v pětikoalici apelovali na ministerské kandidáty, aby na tiskových konferencích po audiencích u prezidenta vystupovali konstruktivně a vyhýbali se konfliktní rétorice vůči Pražskému hradu.
Jestli tato strategie nakonec na Miloše Zemana zabere, to se dozvíme už tento pátek, kdy schůzky skončí, případně na začátku příštího týdne, kdy by mělo dojít ke jmenování. Jana Lipavského se už každopádně zastali předseda Pirátů Ivan Bartoš i nový premiér Petr Fiala. „Abych předešel různým spekulacím, na nominaci kandidátů do mé vlády se nic nemění,“ napsal šéf ODS na své sociální sítě ohledně sílících otázek, co se stane, když prezident neustoupí od výtek vůči Lipavskému, případně přidá další.
Scénář číslo dva
Pokud slova Petra Fialy platí a prezident skutečně jmenovat vládu jako celek odmítne, nadcházející premiér může spor vyřešit využitím tzv. kompetenční žaloby. Ta se podává k Ústavnímu soudu a má sloužit k vyjasnění sporu o pravomoci mezi dvěma ústavními orgány. V tomto případě ji může podat pouze premiér, a to ve chvíli, kdy mezi ním a prezidentem vznikne spor - tedy prezident prohlásí, že část vlády nejmenuje. Cílem je vyjasnit si, kdo z obou aktérů má kompetenci navrhovat složení vlády.
Jsou přitom dvě možné cesty, jak prezidentem zablokovanou situaci vyřešit a dostat se do Strakovy akademie. Zaprvé může Petr Fiala „jen“ podat kompetenční žalobu a čekat, až Ústavní soud rozhodne. Do té doby bude vládnout kabinet Andreje Babiše v demisi. Taková situace by však znamenala, že nová vláda by se ujala moci nejdříve za šest sedm týdnů, což je odhad nejrychlejšího postupu Ústavního soudu. Prezident má totiž právo se do třiceti dnů ke kompetenční žalobě vyjádřit, pokud se obě strany neshodnou na zkrácení této lhůty - až pak ústavní soudci rozhodnou.
Scénář číslo tři
Proto je pravděpodobnější druhá cesta, že by Fiala předložil prezidentovi vládu bez obsazené pozice ministra zahraničí, kterou by dočasně podřadil buď pod předsedu vlády, nebo případně pod jiného (pirátského) ministra. Souběžně se jmenováním vlády by podal k Ústavnímu soudu kompetenční žalobu a ministr zahraničí by se do vlády připojil později, až by v ruce Fiala držel soudní rozhodnutí, které by podle expertů na ústavní právo bezpochyby rozhodlo ve prospěch designovaného premiéra.
Politici, kteří jsou součástí nastupující vlády, popisují tlak, že už se s nimi stejně jedná jako s ministry i bez jmenování – a že další zdržování by se veřejnosti špatně vysvětlovalo. Česká republika navíc čelí další vlně koronavirové pandemie, k tomu kvůli neshodě poslanců na podobě státního rozpočtu zamíří stát do nového roku s rozpočtovým provizoriem. Nicméně případný dojem, že Petr Fiala vlastně ustupuje hlavě státu, by vysvětloval nejen voličům, ale také uvnitř koalice Pirátské straně.
„Z mého pohledu pan prezident počítá s tím, že by vláda mohla být jmenována okolo poloviny prosince,“ uklidňoval po středeční schůzce v Lánech kandidát na ministra vnitra a předseda hnutí STAN Vít Rakušan.
Mohlo by vás zaujmout:
Čtěte také: Co Zeman vlastně po Lipavském chtěl
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.



















