Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Zkumavka

Třicet let s AIDS

Začátkem června uběhne 30 let od chvíle, kdy byla v USA poprvé zaznamenána nemoc AIDS. Jak se za tu doby zlepšily léky? Přibývá v Česku nakažených? O nebezpečné chorobě s Respektem hovořil lékař Ladislav Machala z AIDS centra Fakultní nemocnice Na Bulovce.

Léky proti viru HIV dnes fungují mnohem lépe než dřív; AIDS se díky nim mění v nemoc, se kterou se dá žít. Mají léky vůbec ještě vedlejší účinky?
Když se léky proti HIV infekci objevily, byly vedlejší účinky velmi nepříjemné. Jedním z nich byla třeba takzvaná lipodystrofie - tuk se začal pacientům stěhovat z obličeje a rukou do břicha. Jejich vzhled tím velmi utrpěl, měli otylé břicho, tvář propadlou až na lebku, ruce jako hůlky. Pacienti mi pak tehdy říkali, že sice žijí, ale vypadají jako obludy a že takový život pro ně nemá smysl. Často se to přitom týkalo lidí, pro které je fyzický zjev mimořádně důležitý. Byli to jedinci s hypersexuální orientací.

Docent Ladislav Machala • Autor: Respekt
Docent Ladislav Machala • Autor: Respekt

Dnes už umíme výskyt lipodystrofie omezit, ale řada vedlejších účinků přetrvává, i když jsou slabší než dřív. Některé léky zvyšují hladiny cholesterolu a ostatních tuků, takže roste riziko kardiovaskulárních onemocnění, například infarktů myokardu, a také mrtvice. Antiretrovirová chemoterapie je tedy pořád tak trochu vyháněním čerta ďáblem.

Molekuly nových léků jsou dnes nicméně méně toxické, virus si proti nim tak snadno nevytvoří rezistenci, jsou účinnější. Teď se ve výzkumu usiluje třeba o to, aby lidé mohli brát antivirotika jen jedenkrát denně. Dříve to bylo třeba třikrát, čtyřikrát za den, například hodinu před jídlem. Moderní léky si lze vzít na plný i prázdný žaludek.

Jak dlouho mohou lidé nakažení virem žít?
Přesnou statistiku nemáme, protože nemoc známe příliš krátce. Existují nicméně určité úvahy, matematické extrapolace, z nichž vyplývá, že pokud se dnes někdo nakazí virem jako pětadvacetiletý a má přístup ke všem vymoženostem moderní medicíny, má před sebou v průměru 39,8 roku života.

Kolik léků proti viru HIV je k dispozici?
Existuje více než třicet antivirových léků, víc než proti všem ostatním virům dohromady. Mimochodem, virus HIV je jednou z vůbec nejlépe prozkoumaných biologických entit v přírodě.

Když porovnáme Česko s jinými zeměmi, je u nás hodně případů AIDS?
Výskyt nemoci je u nás stále dost omezený, Česko a Slovensko patří k zemím, kde je nejmíň případů na obyvatele vůbec. Ke konci loňského roku bylo v Česku registrováno celkem 1522 HIV pozitivních osob. Do toho spadají i lidé, kteří již zemřeli, číslo zahrnuje všechny diagnostikované od roku 1985. To je výrazně míň případů než třeba v Maďarsku, kde je srovnatelná populace. Poláci, kterých je čtyřikrát víc než nás, mají desetkrát víc případů nákazy HIV, celkem přes 15 tisíc.

Počet případů nicméně i v Česku roste, loni jsme zaznamenali 180 nakažených, předloni to bylo necelých 150 případů.

Čím to, že je u nás nakažených méně než jinde?
Jsme zřejmě opatrnější a asi také v oblasti zdraví vzdělanější než srovnatelné východoevropské národy.

V jaké komunitě je dnes v Česku nejvíc nakažených – mezi homosexuály, narkomany nebo někde jinde?
Více než polovina případů jsou osoby s homosexuální orientací, asi 30 procent tvoří lidé, kteří se nakazili při heterosexuálním styku, a jen kolem sedmi procent představují toxikomani, kteří si drogu aplikují injekcí. Narkomanů je ve srovnání s jinými evropskými zeměmi poměrně málo.

Co očekáváte od budoucnosti?
V článku, který o AIDS nedávno vyšel v časopise Science, se píše, že současný způsob léčby, klasická antiretrovirová chemoterapie, dosáhl hranice svých možností. Myslím, že to tak není, že se k nim zatím jen blíží. Od dalšího výzkumu bych v každém případě očekával léky účinnější, méně toxické, u kterých by ještě méně hrozilo, že si proti nim virus vytvoří rezistenci. Tedy léky z nových skupin látek, které by atakovaly nový cíl.

Měly by také být levnější. Cena léčby se nyní pohybuje kolem 25 až 30 tisíc korun pro jednoho pacienta za měsíc. Z finančních důvodů má ve světě k léčbě přístup jen asi pětina lidí, kteří ji potřebují. To nejsou všichni lidé nakažení virem – někteří naši pacienti sem chodí už deset let a léky podle současných kritérií nepotřebují. Jejich imunita je docela dobrá a virová nálož, tedy počet virů v organismu, je stále malá.

Cena léčby je nicméně důležitá. Německo má 70 tisíc HIV pozitivních pacientů, HDP na hlavu 30 tisíc dolarů a přesto se tu ozývají se tu hlasy, že je léčba AIDS pro zemi příliš drahá. Etiopie má zhruba stejnou populaci, žijí v ní tři miliony HIV pozitivních lidí a HDP je jen 300 dolarů na hlavu. I když se situace v rozvojovém světě zlepšuje, pořád je tragická. I generické léky, které se vyrábějí hlavně v Indii a Brazílii a nebyly připuštěné na vyspělé trhy, stojí desítky dolarů za měsíc a obyvatelé chudých zemí si je často nemohou dovolit.

Lze AIDS nejen léčit, ale také úplně vyléčit? Čtěte v pondělním Respektu 21/2011.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].