Všichni potřebujeme sisu. V čem nám může pomoci finský koncept houževnatosti

Koncept zvaný sisu umožnil Finům přežít v drsných klimatických podmínkách i ubránit nezávislost země, kterou pojí více než tisícikilometrová hranice s Ruskem. Kombinace houževnatosti, odvahy a připravenosti k boji se zdá být v protikladu s tím, co si řada lidí představí pod českou povahou. Může tak být překvapením, že zdejší záliba v chataření, sběru hub v lese a pěší turistice má poměrně blízko k této unikátní filozofii sloužící nejen ke zvládání krizí. Sisu, o kterém se nyní začíná mluvit s proměnou mezinárodní politiky a globálního uspořádání, ostatně není vyhrazeno jen Finům – ale je nutné ho objevit a pěstovat. „Myslím, že právě máme s Finy mnoho společného, takže bychom se mohli inspirovat i u sisu,“ souhlasí Ema Cíbik Stašová, lektorka finštiny a překladatelka. 

Patřil mu tenhle nůž 

Americký spisovatel Hudson Strode si na konci léta roku 1939 dával kávu s policejním šéfem městečka Ilomantsi na východě Finska. Poslouchali rádio, z nějž proudily informace, že se vojska hitlerovského Německa chystají napadnout Polsko. Podobné nebezpečí číhalo doslova za dveřmi – město sice patřilo do finské provincie Severní Karélie, zároveň se nacházelo přímo na hranicích země se Sovětským svazem, tedy obrovským sousedem disponujícím ohromující převahou a nekalými úmysly.  

Strodemu utkvělo v paměti, jak jeho finský společník na dění v Evropě i v jeho zemi reagoval. V jeden okamžik vytáhl z kapsy černý nůž s patnácticentimetrovou, na konci zahnutou čepelí, který podle svých slov posledních patnáct let nosil neustále u sebe. „Nepotkal jsem člověka, který by měl více sisu než mladý muž, jemuž patřil tento nůž,“ sdělil spisovateli policejní šéf a vyprávěl mu příběh o tom, jak se dotyčný za pomoci této zbraně vítězně utkal s šesticí protivníků.