Amerika podkopává spojence v Tichomoří a hraje do karet svým největším rivalům

K bezpochyby největším „výkonům“ dosavadního vládnutí Donalda Trumpa patří rychlost a efektivita, s níž 47. prezident Spojených států dokázal narušit donedávna pevnou americkou spojeneckou síť. Nejprve zpochybňováním dohod, hrozbami anexe a vměšováním do vnitřní politiky na straně extremistů donutil k protiamerickému znechucení i ty největší evropské loajalisty, pak svou válkou na Blízkém východě jen posílil vliv rozpínavého Íránů a spojeneckému Ománu pohrozil bombardováním. A v neděli pokročil v rozkladu amerického vlivu a moci v dalším důležitém regionu, když jen pár hodin před vypuknutím společného cvičení zrušil americkou účast na společných manévrech s jihokorejskou armádou v Tichomoří. 

Rozhodnutí Trump vysvětlil snahou zbytečně neprovokovat a nezatvrzovat svého „dobrého přítele“, severokorejského diktátora Kim Čong-una. Jak přitom upozorňují bezpečnostní experti, nejde o ojedinělý incident: Donald Trump dělá vše proto, aby oslabil americké spojenecké vazby v Tichomoří a posílil mocenské ambice Číny, kterou přitom bezpečnostní strategie sestavená jeho vlastní administrativou považuje za jednu z největších hrozeb pro zájmy USA – a s tímto hodnocením souhlasí naprostá většina americké veřejnosti. 

Jde navíc o nesmírně důležitý region pro celý svět. Indo-Pacific, který zahrnuje většinu Tichomoří, je přitom geopoliticky zcela klíčový. Představuje 60 procent celosvětového HDP a žije zde 60 procent světové populace, přičemž USA mají v regionu hned pět spojenců, tedy Jižní Koreu, Japonsko, Thajsko, Filipíny a nedalekou Austrálii – a neoficiálně také Tchaj-wan, jehož bezpečnost a obranyschopnost Spojené státy, i kvůli svým vlastním zájmům a prosperitě, dlouhodobě podporují. O co přesně se tedy nyní Trump snaží a co s tím mohou jeho demokratičtí spojenci v jihovýchodní Asii dělat?

Napjatý Soul i Tokio