Reportáž: Snížení evropské závislosti na Číně začíná na haldách těžebního odpadu ve středu Afriky
Geopolitická šachovnice a nová studená válka se přesouvají i na někdejší koloniální železnici
Pás vyváží rudu k prvnímu zpracování a z trávicího traktu továrny padá měď. Mopani Copper Mines na severu Zambie je jedním z největších měděných dolů na světě. V areálu stojí nefunkční, více než devadesát let stará šachta a jen kousek od ní její nejmodernější, švédskými důlními firmami vybavená následovnice, již lze ovládat na dálku odkudkoli na světě. Právě nyní tu přitom vzniká nejen měď k dalšímu zpracování, ale i nový evropský přístup k africkému kontinentu.
Reaguje na pronikání Číny, která v Africe posledních dvacet let ve velkém staví silnice, digitální kabely, přístavy, železnice a doly. Sever Zambie sousedí s jihem Konga, kde se těží neskutečné tři čtvrtiny světové produkce kobaltu, základu lithiových baterií. Tamní doly patří čínským firmám a vytěžená surovina se vyváží do Číny – až tam se zpracovává a zpětně prodává do světa. Asijská velmoc kontroluje 95 procent trhu.
Evropané dlouho především kritizovali čínské excesy, tedy uplácení afrických vladařů či nekvalitní stavby, ale fakticky jejich vliv klesal. Nyní se snaží tuto ztrátu relevance zastavit – a v čase stoupajícího geopolitického napětí také například získat přístup ke vzácným africkým minerálům. Právě Zambie patří k žádaným partnerům v zelené i digitální transformaci: je sedmým největším producentem mědi a má zásoby kobaltu, lithia, niklu i grafitu.


Milujeme soukromé peníze
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy České zbraně pro Ukrajinu
Ondřej Kundra a Tomáš Brolík uvedli v Knihovně Václava Havla svou novou knihu České zbraně pro Ukrajinu. Do debaty o válce a výhledech na příměří si pozvali reportérku ČT Ilonu Zasidkovyčovou a Tomáše Kopečného, zmocněnce končící vlády pro rekonstrukci Ukrajiny.
Klimatické hnutí: Co udělali příznivci ekologické politiky špatně?
Do Tater proniká politika
K Téryho chatě ve Vysokých Tatrách se dá dostat jedině pěšky. Závěrečná etapa vedoucí strmým kamenitým srázem je poměrně namáhavá, ale kdo se vyškrábe až do nadmořské výšky dvou tisíc metrů, toho odmění působivý pohled: více než sto let stará chata stojí na skalnaté planině mezi horskými plesy, nad nimiž se z jedné strany vypíná Lomnický a z druhé pak Ledový štít. Téryho chata se v posledních dvou měsících stala dějištěm sporu, který hýbe nejen Tatrami, ale celým Slovenskem.



















