Dovolená v Jugoslávii, první dítě, auto a druhé dítě. Rodinná perspektiva komického učitele Hájka ze slavné „básnické“ série platí s trochou nadsázky dodnes. Jen graf ideálního času pro narození prvního dítěte začíná o trochu později. I když jak pro koho. Dnešní Češky sice rodí své děti průměrně o čtyři roky později než jejich matky, nicméně naše medicína tento celoevropský trend dohání jen velmi pomalu. Zatímco na české těhotenské průkazce je mezi rizikovými faktory typu cukrovky a srdečního či ledvinového onemocnění i věk nad 30 let, v Německu je ve stejném seznamu věk o pět let vyšší a v Itálii se o riziku mluví dokonce až od hranice 38 let. Proč se představy o tom, kdo je to vlastně „stará matka“, tak zásadně liší?
Před třicítkou ne
Osmnáctiměsíční Josef běhá po bytě z rohu do rohu, tancuje do rytmu umělé hrající slunečnice a dožaduje se pozornosti dospělých tu hrou na klávesy, tu hlasitým brekem. Jeho modré oči se šťastně smějí, podle obecného názoru lékařů by tu ale vlastně neměl vůbec být. Jeho rodiče se pro dítě rozhodli až po úspěšné kariéře u filmu a výletech po světě, a když Dana Peřinová navštívila s rostoucím těhotenským břichem ordinaci gynekologa, bylo jí 38 let. „Kvůli věku mě genetici nutili například do testu plodové vody, a když jsem ho odmítla, tvářili se, jako kdybych byla nezodpovědná matka,“ říká foodstylistka z Prahy. Na internetu si pak našla možné nežádoucí následky testu, u kterého lékaři v Česku od třiceti nahoru rutinně zjišťují riziko onemocnění plodu Downovým syndromem, ale nikdo z lékařů s ní nechtěl diskutovat. „Zdravotnictví je nastavené na ovce, nikdo vám nic neřekne,“ zlobí se Dana Peřinová, která bez dalších informací logicky znejistěla. Ačkoli všechna ostatní zdravotní vyšetření byla v pořádku, lékaři ji kvůli věku zařadili do kategorie „starých prvorodiček“ a tím automaticky mezi rizikové případy. Přestože Dana Peřinová měla v porodnici o jedenáct let více, než je současný věkový průměr českých prvorodiček (27 let), dnes zdaleka není výjimkou. Zatímco před dvaceti lety bylo podle Českého statistického úřadu jen málokdy prvorodičce přes třicet let, před deseti lety už to byla každá desátá a dnes dokonce každá třetí. Tato čísla kopírují evropský trend stále vyššího věku žen zakládajících rodinu. Tlak zdejších lékařů na ženy kvůli jejich věku přetrvává a podle porodních asistentek a psychologů může mít na těhotenství horší vliv než vysoký věk sám o sobě. „Lékaři prostě zapomínají, že nejdůležitější pro matku a dítě je naprostá pohoda v těhotenství,“ shrnuje to Dana Peřinová.
Celý článek najdete v Respektu 28/2010
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
