Co bude po smrti
Jak se nakládá s pozůstalostmi českých umělců a umělkyň
Slavný bonmot Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka praví, že pokud by se jim nedostala do rukou pozůstalost po Járovi Cimrmanovi, museli by si největšího českého génia vymyslet. Historici a historičky umění to mají o poznání těžší. Nic si vymýšlet nemůžou a bez možnosti pracovat s pozůstalostmi mají svázané ruce: když chtějí nějakou umělkyni nebo umělce přiblížit výstavní retrospektivou či monografií, nevidí jejich tvorbu jako celek, nedostanou se k jejich soukromým poznámkám či korespondenci. Spousta důležitých věcí tak může být při sestavování životní skládačky přehlédnuta.
Průzkum pozůstalostí čas od času přinese i velký objev. Ukročíme-li na chvíli do světa literatury, teď v srpnu vědci v archivu Památníku národního písemnictví našli větší část rukopisů románu Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Podařilo se jim to jen díky tomu, že byly zastrčené v pozůstalosti Haškova nakladatele Karla Synka. Jak se vlastně umělecké pozůstalosti do veřejných sbírek dostávají? A jsou i jiné možnosti, jak nedocenitelné dílo uchovat po smrti jeho autora či autorky vcelku?
Akce kulový blesk


Klenová je vesnička na západě Čech, kousek od Klatov. Žije tu jen stovka obyvatel, mnohem víc jich sem přijíždí podívat se na zámek a hrad stojící na kopci. Kousek pod historickými památkami stojí někdejší hospodářský dvůr, který se momentálně přestavuje na Centrum pro podporu výtvarné kultury. Brzy se budou v rekonstruovaných stodolách pořádat výstavy místní Galerie Klatovy / Klenová, zázemí v nich najdou účastníci uměleckých sympozií a v neposlední řadě tu vznikají depozitáře pro artefakty, které tu budou čekat, až je někdo někde vystaví nebo je tu bude zkoumat.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu