Účelově vyrobená kauza. Kalousek hrozí. Pomsta za Bartáka. To jsou nejčastější odpovědi členů ODS, když mohou off record nějak ohodnotit případ „ozvučení“ kongresů a schůzek uspořádaných během našeho předsednictví EU. O tom, že by ministr obrany Alexandr Vondra měl kvůli údajně předražené zakázce opustit vysokou politiku se nemíní nikdo ze strany bavit. Nic není prokázáno, každý den slyšíme jiná čísla, počkáme. To počkáme znamená, že Vondra ve funkci přežije. Podle členů ODS si to za svou práci na ministerstvu obrany zaslouží.
Hlubší analýzu a odhalení, co vlastně za případem stojí se dočtete v pondělí v tištěné formě Respektu. Ale jedno je jisté, občany této země přestává naprosto zajímat, co si o korupčních skandálech, které nás léta provázejí myslí politici. Většinou nic zlého, tedy pokud se to týká člena jejich strany.
Nemá moc smysl sledovat stále dokola hru politiků na boj proti korupci při nástupu do funkce a potom registrovat jejich zděšení, že to nebude fungovat, protože nikdo z jejich kolegů nemá zájem cokoli odhalit. Operaci čisté ruce sliboval už v devadesátých letech Miloš Zeman. Z operace se stala nebývalá fraška a během vlády Zemana se začalo privatizovat s tak urputnou korupcí, že se zdálo, že to nepůjde překonat.
Proti korupci chtěl bojovat i Špidla. Za zády měl ovšem Stanislava Grosse a jejich vláda to dotáhla ještě dál, zejména politici ČSSD se začali spojovat s mafiány, hlavně těmi v bílých límečcích. Stejně tak Jiří Paroubek. Málokdo si tohoto autoritářského vůdce pamatuje, jak sliboval jako čerstvý šéf strany zamést se stranickými šibali, ale věřte tomu, ze začátku se fakt snažil. Mirek Topolánek sliboval podobné, ale jemu se to – hlavně kvůli Marku Dalíkovi - nedalo věřit už vůbec. A Topolánek svou lásku k penězům ani netajil. Během jeho vlády se „pokusil“ o největší protikorupční krok Miroslav Kalousek, když navrhl zveřejňování kompletního průběhu veřejných zakázek na internetu. Nikdo nevěřil, že to myslí vážně a opravdu to byl vtip.
A teď Petr Nečas. Od případu jeho kolegy a místopředsedy ODS Pavla Drobila už sousloví protikorupční boj váží před vyslovením tak pečlivě, že už možná zapomněl, co opravdu znamená. Ale objevila se tu jedna velká šance, jak korupci porazit.
Boj proti korupci se v rukou koalice i opozice stal parodií a vtipem. Politici začali protikorupční tažení používat jako zbraň ve stranických půtkách. Začali si navzájem podrážet nohy. Hrají nedůstojné divadlo. Jak to může dopadnout? Možná bude fakt nejlepší si toho nevšímat. Oni se politici tím svým soubojem zlikvidují navzájem.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
