Radovan Krejčíř dostal předevčírem osm let za skoro deset let starý tunel ve společnosti Technology Leasing. Měl se dvěma společníky jako spolumajitel připravit svou firmu o sto padesát milionů korun. Prostě si na účet „své“ firmy půjčoval u bank a peníze nevracel a používal bůhví na co.
Je to zločin, ale v devadesátých letech za Klausova bankovního socialismu to byl tak častý zločin, že by dnes musely být potrestány podobně jako Krejčíř stovky, možná dokonce tisíce podnikatelů, kteří si půjčovali u bank podobně jako Krejčíř a podobně jako on peníze zašantročili na nějakých tajemných účtech v zahraničí, nebo je přímo a nepokrytě utratili okamžitě za něco jiného, než slibovali v úvěrové smlouvě a nikdy nevrátili.
Jo, Krejčíř je vinen a šel dál, než většina ostatních podnikatelů - tunelářů. Spolu s lidmi jako Mrázek, Pitr, Provod, Starka a dalšími se pustil s penězi – ke kterým přišli většinou tunelováním bank – do velkých projektů á la vstup do strategických společností jako Čepro nebo Setuza a k tomu potřebovali politiky.
Jak už víme z mnoha dokumentů a třeba taky z knih novináře Jaroslava Kmenty nebo z řady článků v tomto časopisu, nebylo politiky vůbec těžké získat. Ty jejich vzájemné kontakty a kšefty nejsou samozřejmě prokázané, protože se je nikdy žádná policie nepokusila ani vteřinu doopravdy a pro potřeby spravedlnosti prokazovat, ale jsou tu stovky indicií.
Proč vlastně připomínat Krejčíře, Mrázka, Pitra a další? Jejich moc už patří do historie. Vydělali v Česku „podnikáním“ spoustu peněz, ale dnes už nehrají první housle, jsou mrtví, skrývají se v zahraničí. Jenže otázka je, kolik nových Krejčířů a Mrázků se dnes motá kolem vrcholných politiků? O vlivu Mrázka se veřejnost dozvěděla až poté, co jej zastřelili, a o moci Krejčíře až poté, co policii uprchl na Seychely.
Jenže je to celé složitější. Mrázek, Krejčíř a jejich společníci byli mafiáni, gangsteři, kteří přes veškeré chytré podvody v bílých rukavičkách používali ve svém prostředí gangsterské metody. Noví Mrázkové zdokonalili systém někdejšího bosse tuzemského podsvětí, jejich defraudace a korupce je daleko sofistikovanější, daleko více prorostlá s politiky, protože je často skryta za oficiálními obchody a investicemi těch největších, dokonce i státem vlastněných českých firem.
Zjednodušeně řečeno, jestli se o době Mrázka mluvilo jako o prorůstání organizovaného zločinu do státní správy, posledních pět let se dá nazvat transformací některých státních obchodů, investic, zakázek a politiky v organizovaný zločin. Jó, zlatý Krejčíř…
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
