Ve Španělsku stále nikdo neví, proč na konci dubna vypadla elektřina. Nebo to vědět nechce?

V prosvětlené kavárně na třídě Gran Via v Granadě sedí Ángel Baňuelos a nevypadá nijak nervózně. Někde, řádově ve vzdálenosti kilometrů od něj, se nachází epicentrum záhady, kterou už několik týdnů nikdo nevyřešil. Dvacátého osmého dubna, zhruba půl hodiny po poledni, se náhle a bez jakéhokoli varování ocitlo bez elektřiny celé Španělsko a Portugalsko, celkem plus minus 55 milionů lidí.

Španělská vláda právě teď oficiálně oznámila, že místo, kde největší výpadek elektřiny v dějinách Iberského poloostrova začal, se nachází právě tady na jihu, v andaluské Granadě. Ředitel granadské Asociace UNESCO Ángel Baňuelos je však nad věcí, sedět v epicentru tajemné události ho zjevně příliš nevzrušuje. „No tak jsem šel z práce dřív domů. Večer jsem si zapálil svíčku. A ve čtyři ráno mi elektřinu zase pustili. Ani maso v mrazáku se mi nestačilo zkazit. Tak co?“ ptá se a trochu nad celým historickým zatměním mává rukou.

Od totálního výpadku elektřiny na jihu Evropy uplynuly téměř čtyři týdny a příběh je stále stejně tajemný jako na konci dubna. Je pravda, že odpovědné úřady a média dokážou s odstupem času stále přesněji popsat vývoj událostí. Zastřešující evropská organizace správců rozvodných sítí ENTSO-e například potvrdila, že k prvnímu jemnému kolísání v elektrické síti došlo onoho dne již ve 12.03 a trvalo čtyři minuty. Se sítí se něco dělo podruhé ve 12.19, tentokrát nesrovnalosti trvaly dvě minuty. Víme také, že ve 12.30, zhruba tři minuty před kolapsem, byla poptávka po energii na nízké, ale nikoli dramaticky nízké úrovni 25,184 MW, a že ji ze zhruba 70 procent pokrývaly obnovitelné zdroje – tedy solární a větrná elektřina.

Víme, že 32 minut a 57 sekund po poledni došlo k prvnímu výpadku právě v Granadě. Je známo, že o 23 vteřin později se totéž stalo v Badajozu v Extramaduře a vteřinu nato vypadla andaluská Sevilla. V tu chvíli již byla podle expertů situace kritická a správce sítě REE začal podle předem vypracovaného scénáře odpojovat elektrárny, aby zabránil úplnému kolapsu systému. Postup neměl kýžený výsledek. Zároveň došlo ve 12.33.19 k narušení synchronizace mezi rozvodnými systémy na Iberském poloostrově a ve zbytku Evropy. Evropa se v tom okamžiku od Španělska a Portugalska automaticky izolovala, aby se kolaps nerozšířil na celý kontinent.