Reklama na antropologii

Thomas Hylland Eriksen (1962–2024) byl jedním ze světově nejuznávanějších antropologů. Zřejmě jedním z posledních textů, které před smrtí dokončil, byla předmluva k českému vydání knihy Co je antropologie?, v níž přibližuje základy oboru, jehož byl profesorem i praktikem. O svých kolezích a oborových předchůdcích přitom píše s úctou, o antropologii jako takové i s lehkou sebeironií. 

Podotýká, že antropologové mají „nechvalně známou schopnost“ se při výzkumu cizí kultury znemožnit, protože jejich znalosti toho, jak se chovat a jak mluvit v souladu s lokálními zvyky, jsou omezené. Paradoxně ovšem může jít i o výhodu. „Porušování pravidel a norem může fungovat jako zkratka k jejich porozumění,“ konstatuje a připomíná, že významná část antropologů pochází z prostředí, které je odcizilo jejich vlastní společnosti; řada strávila několik let v cizině jako děti diplomatů, humanitárních pracovníků či misionářů nebo mají menšinový původ.

Kdo je cizincem a vzhledem k čemu, je ovšem relativní – a Eriksen si dává záležet, aby nepůsobil eurocentricky. Odmítá představu o nadřazenosti kohokoli a souhlasně cituje popularizátora vědy Jareda Diamonda, který tvrdil, že nejchytřejší lidé, jež poznal, byli příslušníci kmenů z novoguinejské Vysočiny. Předem dáno není ani to, kdo koho má a může zkoumat. V této souvislosti dodává, že antropolog se může vrátit s postřehy, jak se příslušníci dané skupiny liší od jeho vlastní společnosti, a tyto závěry nemusí představovat adekvátní reprezentaci, přesto mohou být podnětné.

Indický antropolog Prakaš Reddy, který v osmdesátých letech 20. století prováděl terénní výzkum v dánské vesnici, byl ohromen, jak jsou dánské rodiny malé a jak málo času spolu jejich členové tráví. Navíc se prý lidé podle něj chovali ke svým psům lépe než ke svým starým rodičům. Řada Dánů měla za to, že jejich společnosti neporozuměl – nicméně podle Eriksena je těžké nepoložit si otázku, zda je toto neporozumění větší než v případě potenciálního dánského výzkumníka, který se z Indie „vrátí s poznatkem, že místní obyvatelé jsou utlačováni kastovním systémem a nároky rodiny“.