Váš článek je plný srdcí a temnot a implikuje pocit, že zadání IT zakázky pro sčítání lidu ČSÚ bylo zkorumpované. Základem tohoto přesvědčení se zdá být anonymní telefonát panu Kovářovi (který se nikomu zatím nepovedlo vysledovat) a anonymní udání od dalšího konkurenta a snad také arogantní chování jakéhosi Radka Holiše a nervozita představitelů ČSÚ.
V dnešní atmosféře tomu bude asi kdekdo věřit, k čemuž autoři notně přispívají hned v prvním odstavci. Navíc, jak se zdá, došlo k nedorozumění ohledně vnitřního auditu, o němž se autoři omylem domnívají, že byl zadán týmž lidem, kteří rozhodnutí udělali. Naštěstí také autoři uveřejnili záznam z rozhovoru, který je k tomuto omylu svedl, takže je tu situace dnes jasná.
(…) Problém, který stojí před současným vedením ČSÚ dnes (a přede mnou tehdy) při zadávání soutěží, je jednoznačně ve vymezení, jaká rizika si může dovolit při zadávání zakázky. Sčítání lidu nejenže nesmí ztroskotat, ale nemůže mít v některých aspektech ani den zpoždění, jinak dojde k neodčinitelné ztrátě na informacích a dobrém jménu republiky. Toto vědomí tlačí zadavatele k restrikcím, které by možná v méně citlivé situaci byly zbytečné.
Stížnost je samozřejmě nutno vyšetřit a také se tak teď děje. Přitom skutečně „hrozí“, že se nic nevyšetří prostě proto, že tam nic špatného není. Co se týče vedení ČSÚ, které znám osobně, jsem o tom pevně přesvědčen. U soutěžících jsem si daleko méně jist, ale nenapadlo vás, že jste nástrojem jednoho z nich? Pro mne, starého mazáka, je to jednoznačný závěr z vašeho článku.
Ing. Edvard Outrata, předseda ČSÚ 1993–1999
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
