Obrovská masa vody se přelévá přes několikapatrový dům a pohlcuje vše, co jí stojí v cestě. Prchající nemají šanci, vodní stěna je dostihne za pár okamžiků. Je to ta nejděsivější noční můra vygenerovaná umělou inteligencí, říká si divák šokujících záběrů. Nic, co by se mohlo odehrát v reálném světě.
Jenže minulou středu ráno se to v Himálaji opravdu stalo – obrazy zkázy z hraničního přechodu Kjirong mezi Tibetem a Nepálem i dalších míst podél nepálských řek Bhótekosí a Trišuli, oblíbených mezi raftaři i turisty, jsou reálné. Neštěstí zavinil sesuv skalnatého podloží krytého ledovcem na nepálské straně hranice. Uvolněná skála se i s obrovskou, téměř 700 metrů širokou částí ledovce zřítila do údolí. Utržené masy překonaly 1200 metrů výškového rozdílu a získaly obrovskou energii měnící led v kaši a vodu. Záplava se pak řítila údolím na pomezí Nepálu a Tibetu a dále Nepálem podél zmíněné řeky Bhótekosí.
Všechny souvislosti tragédie, při níž zahynuly nejméně stovky lidí (pohřešuje se víc než 1300 místních obyvatel a turistů), nebudou známy, dokud na místo nedorazí geologové. Není jasné, jestli záplavy způsobila jen voda z ledovce, nebo kamení a bahno vytvořily po sesuvu na řece hráz, která se následně protrhla.
Podstatné ale je, že ačkoli přiřadit konkrétní událost měnícímu se podnebí je obtížné, obecně bývá hlubší příčinou podobných katastrof právě změna klimatu. V teplejším podnebí taje horský permafrost, věčně zmrzlá půda, a stabilita svahů klesá. Tající ledovce zároveň obsahují více vody, která jednak proniká do podloží a rozvolňuje skalní masivy, jednak zvyšuje riziko záplav v případě, že se ledovec zhroutí.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
