Když hrajete velkou hru, chovejte se jako velcí hráči

Mark Rutte, generální tajemník NATO, přiletěl minulý týden za premiérem Andrejem Babišem v době, kterou historie bezpochyby zaznamená. A zaznamená i part, který v ní hraje náš stát, a tedy i my. A připomeňme, že není čím se chlubit: ve vojenské alianci, jíž jsme svěřili to nejcennější – obranu našich životů –, ignorujeme klíčové dohody, tvrdíme, že nemáme peníze, a spoléháme na to, že někdo jiný sáhne do kapsy a Česko ochrání. 

Do ruského vpádu na Ukrajinu, výhrůžek jaderným útokem a zařazování českých firem na seznam ruských cílů to celé vypadalo jako akademická diskuse. Teď je válka za dveřmi a Česko je černým pasažérem.  

Doufejme, že právě o tom mluvil Rutte v Praze. A měl by mluvit i o tom, že v zájmu NATO v téhle nebezpečné době není kromě nízkých výdajů do české armády ani absurdní spor vlády jako garanta armádního rozpočtu s prezidentem coby vrchním velitelem.

Právě návštěva šéfa NATO nám připomněla, že nejdůležitější starostí české exekutivy není uražená ješitnost Motoristů, ale náš podíl na velké důležité hře zvané obrana kontinentu, na níž se členstvím v NATO podílíme. To v praxi znamená, že adekvátně vyzbrojíme armádu a budeme schopni spolupracovat.