Co když Rusko vyhraje?
Evropa má v rukou klíč k bezpečnějšímu světu. Ale je (zatím) moc pohodlná
Nestává se často, aby poměrně malá země výrazně promluvila do světového dění. Jednou z takových výjimek byla takzvaná muniční iniciativa, kdy Česko díky výjimečnému nasazení konkrétních lidí sehrálo významnou roli v zbrojní pomoci Ruskem napadené Ukrajině. Do zákulisí této mise nabízí unikátní vhled kniha České zbraně pro Ukrajinu, kterou napsali jsou redaktoři Respektu Ondřej Kundra a Tomáš Brolík. Vypráví dramatický příběh včetně neznámých detailů a celý obraz doplňuje reportážní svědectví obou autorů z napadené země. Knihu, z níž pochází následující ukázka, si můžete spolu s dalšími tituly z produkce Respekt Media můžete zakoupit v našem e-shopu.
Existují lidská počínání, při nichž mohou vyhrát obě strany. Válka mezi ně nepatří. Buď vyhraje Ukrajina, nebo Rusko. Dmytro Kuleba, bývalý ukrajinský ministr zahraničí, to řekl přímo: Pokud válka nezmění svůj současný směr, „prohrajeme ji“.
Aby bylo jasno, tomu se pořád dá vyhnout. Představme si třeba, že ty čtyři pětiny ukrajinského území, které má nyní pod kontrolou Kyjev, získají od Západu vojenské záruky dost silné na to, aby odradily Rusko od pokusů o další postup. Spolu s tím do země poputují mohutné investice do ekonomického obnovení a podaří se přimět Ukrajince v zahraničí, aby se vrátili a znovu vybudovali svou zemi. To všechno připraví půdu pro stabilní proevropskou politiku a nutné reformy. Za pět let země vstoupí do Evropské unie a pak, až nastoupí jiná americká vláda, začne proces přistoupení k NATO. Většina dnešní Ukrajiny se promění v suverénní, nezávislý a svobodný stát pevně vrostlý do Západu.
Ztráta ohromného území, utrpení přinejmenším 3,5 milionu Ukrajinců žijících pod ruskou okupací a všichni mrtví, zmrzačení a traumatizovaní, to by byla obrovská cena. Nebylo by to naprosté vítězství, v jaké Ukrajinci doufali a jaké si zaslouží. Ale pořád by to bylo vítězství. A ruská porážka. Většina Ukrajinců by to tak mohla vidět. V jednom z průzkumů Kyjevského mezinárodního institutu pro sociologii se respondentů ptají, jestli by byli ochotní přijmout ztrátu území výměnou za členství v EU a NATO pro zbytek země. Během posledního půl roku počet těch, kteří by to akceptovali, vyskočil ze 47 na 64 procent.
Dosáhnout něčeho takového s Donaldem Trumpem v Bílém domě však bude vyžadovat jednu věc: evropskou koalici ochotnou poskytnout záruky tak smělé a rozsáhlé, jaké dosud z evropské strany nebyly k vidění. Evropští lídři to začínají chápat, ale vládnou demokratickým zemím, a politická realita jim práci rozhodně neusnadňuje. Pokud chceme Evropany přesvědčit o tom, že podpora Ukrajiny je nezbytná, a hlavně o tom, co se stane, pokud budou příliš váhat (což se děje nyní), musíme zodpovědět jednu otázku: Co když Rusko vyhraje?
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
