Naše základní právo
Bezpečnost je prevence před realizací hrozby. Prevencí katastrofa nenastane. Zastavit vraha, až když střílí, je pozdě. Lze ale útoku předejít? Leckdo tvrdí, že ne. Ale i v případě pominutí mysli bezpečnostní politika pracuje s odvrácením takového děje dříve, než nastane. Nemluví o nepředvídatelnosti, ale pravděpodobnosti.
Naplnění rizika střelby, na kterou nevinní lidé doplatili životy, nese hrozbu recidivy. Ničí bezpečí pro širokou veřejnost. Situace vyžaduje razantní korekci. Jsme ale schopni ohlídat pravděpodobnost, že se chorá nebo vyšinutá mysl nedomůže střelné zbraně? Za bezpečnost občanů u nás odpovídá stát. Na obranu a bezpečnost, armádu, Hradní stráž, ochranu ústavních činitelů, policii, zpravodajské služby, jejich kontroly, NÚKIB, NBÚ, GIBS a záchranný systém letos vydáme bezmála 250 miliard korun. Na jejich výkonnost spoléhá 97 procent neozbrojených občanů.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 32 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
