Půjdu volit, ale absolutně se o to nezajímám

Žilina je jedním z těch slovenských měst, které si našinec dobře zapamatuje. Na dohled odtud se zvedají magické kopce Malé Fatry a staví tady české rychlíky do Tater a Košic. Zapomenout nejde ani na to, jak pevně se na zdejší radnici usadili hned po revoluci nacionalisté, kteří stáli v předních liniích při rozbíjení Československa a pak i úpadku politiky samostatného Slovenska.

Středeční březnové odpoledne ovšem zakrývají výhled na pitoreskní kopce mraky a na náměstí hledají naopak oponenti nacionalistů cestu ven z úpadku.

Patří mezi ně i trojice Slovenek v dobré náladě, které na ještě téměř prázdném náměstí pózují s roztaženou slovenskou a evropskou vlajkou. Jedna z žen přijela až z Dánska, druhá z Itálie, kde přechodně žijí. Zpět na Slovensko je přitáhla možnost pracovat ve volebním týmu opozičního prezidentského kandidáta Ivana Korčoka. Dávají dohromady obsah webu nebo asistují na mítincích jako právě teď v Žilině.