Snaha oslovit mladé vítězí nad obavami. Čeští politici po západním vzoru sázejí na TikTok

O proměně vztahu (nejen) evropských institucí k TikToku neexistuje výmluvnější ukázka než dva titulky dvou evropských médií k textům zveřejněným rok po sobě. „Evropský parlament zakázal svým zaměstnancům používat TikTok z ,kyberbezpečnostních důvodůʻ,“ informoval na konci loňského února server Politico. A teď jeden z konce letošního února: „S přípravou tiktokové kampaně Evropského parlamentu před volbami vyvstávají bezpečnostní rizika,“ napsal server Euractiv.

Skutečně. Evropský parlament, který se ještě loni na podzim zdráhal na síť z dílny čínské firmy ByteDance vstoupit, dnes ze svého oficiálního účtu vysvětluje, proč své rozhodnutí mění. „Protože jste tu vy, Evropský parlament je volen vámi a reprezentuje vaše zájmy,“ sděluje instituce nově naskakujícím sledujícím.

Doplňme ještě americkou zprávu s rovněž poněkud podezřelým pozadím. Letos v únoru během Super Bowlu (v USA mimořádně sledovaného finále amerického fotbalu) vstoupil na TikTok Joe Biden. Stalo se tak v čase, kdy má část federálních úředníků na aplikaci zakázaný přístup a část zákonodárců – těch demokratických, ale zejména republikánských – volá po úplném zákazu aplikace (jak to s odůvodněním, že aplikace ohrožuje „svrchovanost a bezpečnost“ země, v roce 2020 udělala například Indie).

Je jasné, že se něco zásadního změnilo. Snaha obou politických institucí – Evropského parlamentu i prezidenta Spojených států – přitáhnout k sobě mladé voliče na jim blízké platformě pomalu vítězí nad obavami (především z toho, že firma ByteDance, která získává skrze aplikaci spoustu citlivých dat o jejích uživatelích, může být propojena s vládou komunistické Číny). A naznačená tendence pomalu prosakuje i do českých politických vod.

Spíše opatrně

Na tomto místě je nezbytná alespoň rychlá připomínka toho, co vše se kolem TikToku v Evropě a ve světě před rokem dělo. Bezpečnostní úřady postupně jako domino vydávaly doporučení občanům svých států nemít TikTok v telefonu. Státním zaměstnancům to často rovnou zakazovaly. Podobné varování vydal i český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Tyto kroky nediktoval žádný důkaz konkrétního zneužití.

Hlasy z bezpečnostní komunity vysvětlovaly, že výstraha byla preventivního charakteru. Nikdo dnes přesně neví, jaké jsou zájmy Číny směrem k získaným datům. Varování vycházelo z prostého faktu, že TikTok sbírá větší množství dat, než ke svému fungovaní potřebuje, a především z toho, že podléhá čínskému právnímu systému (a západní bezpečnostní složky nemají informace o tom, co se se zmíněnými daty děje).

Už tehdy se ozývala řada hlasů, které restrikce odmítaly. Mezi argumenty zaznívalo, že podobná doporučení a zákazy by měly vznikat rovněž vůči společnosti Meta (pod kterou spadá Instagram či Facebook) nebo síti X, které rovněž sbírají větší množství dat, než kolik jich k fungování potřebují. Kritika pramenila i z toho, že varování nebylo opřeno o konkrétní příklady zneužívání dat. „Myslím, že nic nového se za ten rok neobjevilo,“ shrnuje dnes expert na technologie a šéfredaktor serveru Lupa.cz David Slížek, který byl jedním z tehdejších opatrných hlasů. 

Na TikToku zatím v Česku stihlo zabodovat ANO. Nikoli jako hnutí, ale spíše jako aktivita jeho lídrů v čele s předsedou Andrejem Babišem a místopředsedy Alenou Schillerovou a Karlem Havlíčkem. První dva zmínění vstoupili na síť v minulém roce, Havlíček pak minulý měsíc a dnes dohromady sbírají statisíce zhlédnutí a s nimi možná i potenciální nové voliče (o nárůstu podpory u středoškoláků právě ve prospěch ANO jsme psali nedávno).